V autě vozím pár banánových krabic s mrtvými jedinci, svěřuje se se smíchem antropoložka
Antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea v Brně vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. „Lidi moje práce většinou fascinuje,“ říká. Nedávno se jí podařilo rekonstruovat podobu středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Svou tvorbu představila v knize Tváří v tvář předkům.
V knize popisuje šestnáct příběhů rekonstruovaných tváří starých předků. „Někteří nálezci se v minulosti dokonce zamilovávali do svých nálezů – mám na mysli princeznu z Býčí skály. Ale mně se tohle neděje. I když ke starým předkům mám vztah, protože s nimi někdy trávím někdy i půl roku,“ popisuje Vaníčková.
Trpí profesní deformací? „Ano, i můj kolega sochař Ondřej Bílek. Takže když jedeme autobusem, tak pozorujeme okolí a díváme se na tvary lidských hlav potažmo lebek,” směje se antropoložka.
V rozhovoru se svěřila i s jednou kuriozitou, která se váže na její práci: „V autě mám pár banánových krabic s mrtvými jedinci, které momentálně převážím na analýzu paleopatologií. Policie mě ještě nezastavila, nevím, jak bych to vysvětlovala,“ vypráví s úsměvem.
Co všechno se dá do lidské tváře obtisknout? Dá se z kosterních pozůstatků zjistit, jakou měli předci barvu vlasů? Co všechno obnáší práce Evy Vaníčkové a jak moc se v antropologii používají digitální technologie? Odpovědi najdete v rozhovoru Lucie Hostačné.
Související
-
Vědci zrekonstruovali podobu dvou pravěkých žen z oblasti Krumlovského lesa
Do tváří dvou žen, které žily před více než šesti tisíci lety v blízkosti dnešního Moravského Krumlova, mohou nově pohlédnout návštěvníci Pavilonu Anthropos v Brně.
-
Známe vzhled, výšku i zranění. Vědci představili výsledky zkoumání mumie barona Trencka
Více než dva a půl roku zkoumali brněnští vědci mumii barona Trencka. Ten je nejslavnějším vězněm hradu Špilberk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.