Už je toho masopustu namále
Některými obcemi již prošel veselý průvod maškar, jinde teprv vyčkávají do úterka před popeleční středou. Blíží se konec masopustního období.
Masopustní neboli fašankové obchůzky se stále těší živé podobě například na Horňácku. Ve většině obcí se nechodí v kostýmech či maškarách, ale v krojích, obchůzkáři jsou převážně muži. Horňácký fašank v našem pořadu reprezentují zpěvy a hra muzik Ležhory a Kubíci.
Starší zvukovou podobu masopustního prozpěvování zastupují skupiny ze slovenských obcí Priechod a Liptovské Sliače. Na Dolním Liptově se obchůzce říká bursa. Sliačanské burse dominuje chriapa – maškara s dřevěnou hlavou, oblečením z kožešiny, která klape velkou hubou a straší děti v obci. Právě chriapa pronikla i do masopustních písniček a říkadel.
Mezi scénicky pojatá masopustní pásma patří v pořadu Na pěknú notečku ukázky z roku 1989 v podání souboru Kašava. Jedná se o masopustní hry s náměty mládenec a smrt a chození s Karlem, které vznikly v úpravě Karla Pavlištíka.
Nalaďte se masopustně – nahrávky z našich končin i od sousedů vybírá a některé méně známé masopustní výjevy připomíná Anežka Heinzlová.
Související
-
A co zpíváte o masopustu u vás? Zažijte atmosféru fašanku z rozhlasového éteru
Doba je pro pořádání velkých akcí nepříznivá, to letos bohužel platí i pro masopusty. A tak redaktorka Anežka Heinzlová oslovila příznivce a udržovatele obecních masopustů.
-
Živelný masopust jako terč bezkontaktní doby? Už deset let ho chrání UNESCO
Když se v listopadu 2010 dostaly masopustní průvody z Hlinecka na prestižní seznam, nikoho nenapadlo, že tahle tradice jednou půjde tak trochu proti proudu.
-
Pražmo, kucmoch, pučálka. Poslechněte si písničky k postní večeři
Co je to kucmoch, pučálka nebo kočičí tanec? Jak tyto tajemné názvy souvisejí s postním obdobím, ve kterém se nacházíme?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
