Undergroundové legendy Egona Bondyho

Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Plánované tři svazky přinesou nejen Bondyho vlastní texty, ale i ediční aparát.

Poslechněte si ukázku ze Sbírky básní, písní a legend, sestavené Für Bondys unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství. Jde o texty z roku 1951, které vyšly v samizdatové Edici Půlnoc o rok později. Hrdinou některých legend je sám Bondy: „Jednou si vyjel Bondy se svým přítelem na kanoi. Potkali dvě dívky, jež měly díru v lodi a řekly: Hle, to je Bondy a jeho přítel. Řekneme jim dobrý den, neboť jsou to mocní kouzelníci...“ Další mají politické souvislosti, objevuje se v nich Vůdce (Hitler), maršál Buďonnyj i Stalin.

Původní vydání se dochovalo ve dvou strojopisných průklepech. Druhý z nich získala knihovna Libri prohibiti . Je bez oprav a škrtů, ale od prvního exempláře se liší tím, že je jakožto „židovská kniha" svázán na pravém okraji stránek, takže je nutno jej číst od konce. Obsahuje také rukopisné věnování, které zní: „Praha 12. II. 1952 / Milému příteli, / Vladimíru Boudníkovi, / bez jehož účinné pomoci / nebyla by mohla být tato sbírka / vytištěna, věnuje tuto židovskou / knihu / autor." Toto věnování se stalo nedílnou součástí dalších samizdatových vydání sbírky.

Jak uvádí editor Martin Machovec: Stojí za připomenutí, že zřejmě úplně první pokus o oficiální publikaci Bondyho básnických textů se týká právě oddílu Legendy z této sbírky, resp. výboru z tohoto oddílu. Devět z těchto „legend" ve výběru Jana Lopatky mělo vyjít v časopise Tvář č. 7 v roce 1969. Toto číslo Tváře sice bylo vysázeno, ale už nebylo distribuováno, zachovaly se jen jeho korektury. Ještě užší výbor z tohoto výboru pak Lopatka vydal ve 12. čísle samizdatových Lidových novin v roce 1988.