Umělecký truhlář Roman Slaný vzkřísil před lety starobylou dovednost výroby moravských klátů
„Kláty nevyřezávali žádní mistři-specialisté, ale zruční a šikovní hospodáři, obyčejní pantátové. Včelí úly bývaly kdysi u každého statku, na zahradě či v sadu,“ vysvětluje umělecký truhlář, restaurátor a pedagog Roman Slaný.
Starobylou řemeslnou technikou výroby moravských klátů, tedy dřevěných včelích úlů, jejichž historie údajně sahá až do gotiky, se zabývá několik let. Za svou práci dostal v roce 2019 ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby.
V současnosti se v těchto úlech včely nechovají, působí spíše jako krajinotvorné prvky a připomínají zručnost i fantazii našich předků. „Některé kláty bývaly zcela holé, bez ozdob – zkrátka se jednalo o kmen stromu vydlabaný z vnitřní strany. Ale řadu z nich zdobily motivy, inspirované přírodou a zejména vírou. Často zpodobňovaly světce a patrony místních kostelů nebo kapliček,“ vysvětluje Slaný.
Asi největší moravský klát, jehož autorem je právě Roman Slaný, najdete v zahradě rosického zámku. Pokud byste chtěli vidět ty původní, prastaré včelíny, zajeďte si třeba do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Předávat dál cenné zkušenosti
Roman Slaný také předává své zkušenosti žákům Střední odborné školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách. Vyučují se zde i původní historické techniky, včetně výroby moravských klátů a dokonce klasických šindelů. „Jsem schopný rychle rozpoznat šikovnost žáka. Ale vždycky záleží především na tom, kdo jak chce. Pokud chce a baví ho to, naučí se u nás všechno a ještě něco navíc,“ říká Slaný o pedagogické činnosti. Navíc mohou zájemci ve škole absolvovat kurzy pro veřejnost, zaměřené například na restaurování nábytku, řezbářství a obecně práci se dřevem.
„Přichází k nám stále více lidí s vyšším vzděláním, kteří mají zájem se naučit řemeslo. Potřebují umět něco, co bude mít v životě praktičtější využití,“ shrnuje Roman Slaný.
Jaké dřevo se používá na výrobu moravských klátů? Jaké jsou k tomu potřeba nástroje? A jak dlouho trvá, než se průměrně šikovný člověk naučí vyrobit obyčejnou stoličku? Poslechněte si Apetýt s Jarkou Eliášovou.
Související
-
VIDEO: Jak vzniká tradiční moravský klát, tedy dřevěný včelí úl s tváří
Na brněnské střední škole stavebních řemesel se žáci učí starým výrobním postupům, vyrábí tradiční moravské kláty.
-
Mendelův včelín kdysi a dnes. Pojďte s námi na procházku se zoologem Vladimírem Ptáčkem
200. výročí narození Johanna Gregora Mendela si letos vzalo pod záštitu UNESCO. Oslavy jubilea měly a dosud mají svou odbornou i populární část.
-
Výletní tip Ladislava Zibury: Zajeďte se podívat do Krušlova na největší vyřezávaný včelín
Cestovatel a dobrodruh Ladislav Zibura tentokrát doporučuje návštěvu Krušlova na Strakonicku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka