Tajemství jména Jeruzalém

Den Jeruzaléma odkazuje k politické události, ale neméně zosobňuje příběh města, který sahá k samotným kořenům židovské víry a tradice.

V hebrejské části Bible je Jeruzalém zmíněn 669krát. Žádné jiné město zde není připomínáno tak často a žádné jiné také nemá v židovských dějinách takový symbolický význam; zde stály dva starověké chrámy, k němu jsou na celém světě orientovány synagogy, nikdy nezmizel z židovské modlitby. Patří k určujícím znakům židovské identity.

Samotný hebrejský název Jeruzaléma Jerušalajim pak jen odráží tento jedinečný význam. Hned zkraje v něm obsažená písmena z hebrejského slova pro „město“ ir upozorňují, že v biblickém jazyce město neoznačuje jen místo na mapě, ale často i společenství lidí, jejich život a směřování. V případě Jeruzaléma pak přímo vystihuje duchovní střed.

Tradiční výklady současně hebrejské Jerušalajim spojují se slovem šalom, „pokoj“ – ideálem, který je třeba mít stále na paměti. Jiný výklad vychází z hebrejského šalem, tedy „celistvý“, „úplný“, ve smyslu plnosti, k níž se lidské společenství ubírá.

Další, tentokrát zvuková asociace, připomíná hebrejské slovo jeruša, „dědictví“, a s ním Jeruzalém jako duchovní odkaz předávaný z generace na generaci navzdory všem dějinným zvratům.

Zvláštní výklad jména Jeruzalém současně nabízí midraš – tedy výklad na základě staré rabínské tradice, který nově rozvíjí biblický text, a takto v něm nachází ještě další, hlubší souvislosti. Jeden z těchto textů Berešit raba v souvislosti s Jeruzalémem spojuje dvě biblické události. Nejprve příběh o obětování Izáka, v němž praotec Abrahám praví, že na tomto místě Bůh „jire“ – tedy „uvidí“, „opatří“. V tomto smyslu je Jeruzalém chápán jako místo prozřetelnosti a Božího zásahu. Ještě hlouběji do biblické paměti pak sahá příběh o Malkicedekovi, v překladu „Králi spravedlnosti“ města Šalem, které je proto podle dávného výkladu včetně Talmudu totožné s Jeruzalémem coby vzorem pro mezilidskou mravnost.

A aby u toho nezůstalo, na oboje navazuje ještě další legendární vysvětlení, podle něhož Bůh nechtěl dát přednost jen jednomu z těchto jmen, a proto je spojil: jire a Šalem v Jerušalajim. Význam je zřejmý: Jeruzalém takto označuje Boží přítomnost, která lidské dějiny předchází a provází, a současně je vyjádřením lidské touhy po pokoji, celistvosti a spravedlnosti.

Některé výklady pak tuto myšlenku dále prohlubují: spíše než „město pokoje“ zdůrazňují Jeruzalém jako místo, kde se má projevit Boží vůle – aby pokoj nebyl pouze jménem, ale stal se skutečností.

Při svátku Pesach Židé slavnostně pronášejí „příští rok v Jeruzalémě“. Jsou to i slova nadčasová: naděje a víry v dobu, kdy se jméno Jeruzaléma naplní ve všech jeho významech.