Svařené víno by nemělo projít varem. Ozvláštněte si ho třeba hruškami nebo granátovým jablkem
Kam až sahá historie svařeného vína, o tom se vedou spory. Můžeme se přiklonit k teorii, že za tento lahodný kořeněný mok mohou staří Římané. Ti během svých dlouhých válečných tažení hledali způsob, jak víno co nejdéle uchovat čerstvé. Protože jiné metody neznali, nápoj konzervovali přidáním medu a citrusů.
Přesto, že se mu říká svařené, varem by víno rozhodně přejít nemělo. Zahřívá se pouze do 80 °C, aby nevyprchal alkohol. Do svařeného vína patří výrazné koření jako skořice, hřebíček, badyán, kardamom nebo citronová a pomerančová kůra.
V severských zemích mají malinko jinou recepturu – do svařeného vína přidávají netradičně i nové koření, bobkový list, jalovec, muškátový oříšek, zázvor, anýz i fenykl. A fantazii se meze nekladou. Máte-li rádi granátové jablko, šípky, citrusy, jablka nebo hrušky, nechte je ve svařeném vínu prohřát a dopřejte si dávku energie i vitamínů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
