Svařené víno by nemělo projít varem. Ozvláštněte si ho třeba hruškami nebo granátovým jablkem
Kam až sahá historie svařeného vína, o tom se vedou spory. Můžeme se přiklonit k teorii, že za tento lahodný kořeněný mok mohou staří Římané. Ti během svých dlouhých válečných tažení hledali způsob, jak víno co nejdéle uchovat čerstvé. Protože jiné metody neznali, nápoj konzervovali přidáním medu a citrusů.
Přesto, že se mu říká svařené, varem by víno rozhodně přejít nemělo. Zahřívá se pouze do 80 °C, aby nevyprchal alkohol. Do svařeného vína patří výrazné koření jako skořice, hřebíček, badyán, kardamom nebo citronová a pomerančová kůra.
V severských zemích mají malinko jinou recepturu – do svařeného vína přidávají netradičně i nové koření, bobkový list, jalovec, muškátový oříšek, zázvor, anýz i fenykl. A fantazii se meze nekladou. Máte-li rádi granátové jablko, šípky, citrusy, jablka nebo hrušky, nechte je ve svařeném vínu prohřát a dopřejte si dávku energie i vitamínů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
