Současné umění není tak invenční, jak by mohlo být, myslí si designér a architekt Ambroz
Design je spojení krásy a funkce. „Pokud tam není funkce, tak to je na nic,“ tvrdí designér a vystudovaný architekt Vladimír Ambroz. Je podepsán pod obnovou interiéru vily Tugendhat, provozoval soukromou galerii v centru Brna a tvořil také konceptuální umění.
„Mám dojem, že stávající nebo současného umění není tak invenční, jak by mohlo být. Tehdy, ona ta určitá úroveň – ale to bych nechtěl, aby někdo bral vážně – nějaké nesvobody podněcuje větší kreativitu lidí,“ myslí si Ambroz. „Takhle spousta lidí zleniví,“ dodává.
Čtěte také
Jak se dívá na současnost? „Část těch věcí jsou taková recyklovaná 60. a 70. léta. I když se do toho vnáší pochopitelně nové věci.“
V průběhu své kariéry vedl jednu dobu také společnost Czech selection. „To bylo sdružení firem, které dnes v designu něco znamenají – Lasvit, mmcité, TON, BROKIS lighting. Vystavovali jsme po celé Evropě, byli jsme v Americe, v Asii a bylo zajímavé vidět návrat těch českých firem do světa. Československo mělo obrovskou průmyslovou základnu a ještě za doby socialismu dokázalo poměrně efektivně vyvážet vlastní věci, vlastní návrhy. Sice dnes ukazujeme český design, sklo, ale dřív měla návrhářskou dílnu v podstatě každá firma. A to se ztratilo.“
Čtěte také
V rozhovoru se ohlíží zpátky i do 90. let. „V Brně bývalo české design centrum, které vedl můj kamarád Karel Kobosil, který už nežije. Pak to bylo údajně z úsporných důvodů zrušeno. A mrzí mě, že tím jsme přišli o nezávislý hodnotící institut, který hodnotil design, jako obecně všechny obory – nejenom nějaký květináč, ale byly v tom i stroje a zařízení, protože to je taky design,“ připomíná Ambroz.
Jak vzpomíná mimo jiné i na roli divadelního technika nebo tvůrce kulis pro televizní vysílání? A jaká byla práce na obnově interiéru brněnské památky UNESCO? Poslechněte si v rozhovoru!
Související
-
Nejsem sklářský expert. I proto dokážu z chyb udělat přednost, říká designér Václav Mlynář
O skle, rodinných kořenech vyrůstajících z architektonického podhoubí i o vztahu k historii si s designérem Václavem Mlynářem ve Vizitce povídala Markéta Kaňková.
-
Made by Fire v Miláně: české sklo a porcelán nejsou jen kýč pro turisty. Je to drahá sranda
Saša Michailidis se ptá jedné z kurátorek expozice designu Made by Fire Evy Slunečkové a Marcela Mochala z LLEV design studia, který působí také na UJEP.
-
Design kultivuje. Ale podniky vnímají studenty jako levnou pracovní sílu, říká rektor UMPRUM Vybíral
Je potřeba, aby absolventi UMPRUM byli zruční, ale aby do designu, architektury a umění dokázali přenést taky emoce, zdůrazňuje staronový rektor UMPRUM Jindřich Vybíral.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
