Slova, co chodí o hůlce – setkání s Věrou Borskou
Spisovatelka Věra Borská (1935) pochází ze Střelic, kde po letech prožitých v Brně znovu obývá rodný dům. Poslechněte si její básně a rozhovor, který natočila Kateřina Szczepaniková.
Věra Borská v roce 1996 debutovala básnickou sbírkou Opřít se o vítr (Karmelitánské nakladatelství), další básnická sbírka Černá skříňka jí vyšla v roce 2010 v nakladatelství Sursum. Je také autorkou lyrické prózy Potopená řeka (Gloria Rosice, 2001), ve které vzpomíná na mladické vandrování kolem řeky Jihlávky a tamní krásnou přírodu.
Od devadesátých let Věra Borská přispívala do dětských časopisů Sluníčko a Mateřídouška, její říkanky jsou publikovány v učebnicích českého jazyka pro první stupeň. Vydala několik knih pohádek, zejména v dlouhodobé spolupráci s výtvarnicí Annou Lidmilou Dohnalovou.
Věnuje se však také překládání. Státní zkoušku z angličtiny složila v 49 letech, cizí jazyk používala jako zaměstnankyně Zbrojovky Brno. První knihou, kterou přeložila, byl Tajný život rostlin (Peter Tompkins & Christopher Bird, 1973). Překlad čekal na vydání třicet let, nakonec vyšel v roce 2015 v nakladatelství Malvern. Pro Karmelitánské nakladatelství přeložila Věra Borská několik knih s duchovní tematikou.
Spisovatelka byla členkou literárního sdružení Sursum corda, spolu se Zdeňkem Řezníčkem, Janou Ondrušovou, Stanislavem Illem a dalšími. V mládí se zajímala o přednášky Karla Makoně, ale jak dnes říká: "Ezoterika je jenom taková hračka. Ta se ze všeho vykroutí. Nakonec nezbyde, než na sebe vzít svůj kříž.".
Věra Borská připravila sbírku básní Slova, co chodí o hůlce, která v tomto roce čeká na vydání v tišnovském nakladatelství Sursum. Básně jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin osobní vztah s Bohem, prožívaný v neumlkajícím dialogu.
Právě poslední sbírky se týká rozhovor s Kateřinou Szczepanikovu. V pořadu zazní i několik básní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.