Šardice chtějí využívat vodu z bývalých lignitových dolů. Po pročištění by mohla sloužit k vytvoření mokřadu nebo koupacího biotopu
Šardice na Kyjovsku plánují čerpat vodu z bývalých lignitových dolů. Mohla by například naplnit v současnosti suchý poldr. Lidé by s ní zalévali zahrady a obec by ji využila k zavlažování rozsáhlého sportovního areálu. Vodu ale bude nutné nejprve zbavit minerálů, a proto teď radnice hledá způsoby jak na to. Přírodě blízká řešení vedení obce konzultovalo s odborníky z Technické univerzity v Liberci.
„Po skončení těžby v roce 1993 tady začala nastupovat voda, protože se přestala čerpat,“ vzpomíná nezávislá starostka Šardic Blažena Galiová. Kvůli monitoringu nastupující důlní vody vzniklo několik vrtů, ze kterých teď obec chce čerpat. Jeden z nich je u poldru nedaleko bývalého dolu Dukla. „Od té doby, co byl vybudován, tady voda nebyla. Takže tím pádem by se i zlepšily podmínky v případě, že by přišla nějaká povodeň, že by ten poldr už byl částečně zvodněný a voda by pak přetekla do potoka.“
Čtěte také
Studii využití důlních vod v regionu vypracovala pro jihomoravské hejtmanství výzkumná organizace GeoTools ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci. Jeden z jejích autorů Miloslav Nechyba vysvětluje, že čerpání vody v Šardicích není nutné, ale dobrovolné. „Je to čerpání za účelem eliminace sucha a využití vody během letních měsíců.“
Aby bylo možné vrt u poldru využívat trvale, bude potřeba jej administrativně změnit ve studnu. „Momentálně řešíme rekolaudaci vrtu a pak budeme řešit další projekt, kterým by se zajistila energie. Mně by se líbilo využití fotovoltaiky, protože potřebujeme vodu čerpat, když svítí sluníčko, když je největší sucho,“ říká Blažena Galiová.
Zdroje důlních vod v Šardicích
Zdroje důlní vody v Šardicích jsou vydatné, jak v lednu zjistila čerpací zkouška spolufinancovaná Jihomoravským krajem. Kvůli vysokému obsahu minerálů ale bude nutné ji před použitím čistit. Proto do Šardic přijel Jiří Rous, jehož firma se specializuje na projekty pro zadržování vody v krajině a budování mokřadů. „Čistíme vlastně přírodou. Živými mikroskopickými částečkami, které jsou na těch kamínkách nebo kořínkách. Ale i tohle se musí propočítat.“
Čtěte také
Další šardický zdroj důlní vody se nachází ve sportovním areálu. I s tím má vedení obce plány. V současnosti obec čerpá důlní vodu z vrtu do požární nádrže, která kdysi měla být koupalištěm. „Slouží to jako požární nádrž. Čerpá se tam voda z vrtů a slouží k zavlažování dvou travnatých hřišť. Ale chtěli bychom to do budoucna využít jako biotop, protože občané po tom volají,“ vysvětluje starostka.
Šardická radnice má za to, že voda z podzemí je víc potřeba na povrchu, kde jsou rok od roku stále patrnější dopady sucha. Ze stejného důvodu chtějí důlní vodu využívat třeba i v nedalekých Kelčanech nebo Vacenovicích.
Související
-
Víc sázet a starat se, méně kácet. Jihomoravští silničáři chtějí vysadit přes dva tisíce stromů
U silnic na jižní Moravě krajští silničáři loni vysadili víc jak 2 000 stromů. Letos plánují vysázet minimálně stejné množství a k zemi jich půjde o 250 míň.
-
Klíčovými hráči v boji s klimatickou změnou jsou vlastníci půdy. Vědci se zaměří na jejich osvětu
Vědci z několika univerzit v Česku zkoumají, jak se obce připravují na klimatickou změnu. K vyšší odolnosti venkova chtějí přispět působením na vlastníky zemědělské půdy.
-
Stává se, že zemědělci mokřad zavezou hlínou, říká o ohrožených biotopech ornitolog Jan Sychra
V mokřadech se daří třeba vodoušům rudonohým, kteří jsou v Česku kriticky ohroženým druhem. Ještě v polovině minulého století jich přitom v zemi hnízdily stovky párů.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jednání Fica s Putinem je poškozování zahraničních politických zájmů Slovenské republiky, říká politolog
-
Putin přijal Fica. ‚Česká vláda zajistila, abychom se nemuseli plazit před masovým vrahem,‘ říká Lipavský
-
Útočník z Magdeburku opakovaně hrozil spácháním trestných činů. Za nebezpečného ale označen nebyl
-
Trump by mohl požadovat vrácení Panamského průplavu. Země podle něj vybírá nadměrné poplatky