S chutí zabořit ruce do hlíny! Děti pomáhají obnovovat Městský lesík ve Znojmě

Tisíce sazeniček listnáčů pomáhají ve Znojmě vysazovat žáci ze základních škol. Lesníci s nimi tento týden začali obnovovat část takzvaného Městského lesíka. Projekt Městských lesů Znojmo má za cíl prohloubit vztah dětí k životnímu prostředí. O nově vznikající školní les se budou starat a dohlížet na něj dalších pět let.

„Lípa, teď sázím dub, třešeň, habr,“ překřikuje se hlouček dětí na pasece v Městském lesíku nedaleko tamní nemocnice. „Habr, já mu říkám chábr,“ culí se pod čepicí jeden ze třeťáků. Ten se svými spolužáky navštěvuje základní školu na ulici Mládeže.

Organizátorka Jana Trojanová otevírá „lesní knihu“

Podle Jany Trojanové, která projekt školního lesa zaštiťuje za Městské lesy Znojmo, se děti do sázení mladých stromků pustili s velkou chutí. „Dětem trochu ten kontakt s přírodou chybí. Na druhou stranu si to v té přírodě moc užívají, a proto jsme jim chtěli ten zážitek zprostředkovat,“ dodává Trojanová.

Hlavně nekroutit kořeny

Děti ze tří základních škol vysází v městském lesíku celkem šest tisíc sazenic listnatých stromů. Pomáhají jim zkušení lesníci jako Ondřej Benešovský. „Pokud budeme kopat tu jamku, tak musí být dostatečně hluboká, abychom nekroutili kořeny,“ vysvětluje Benešovský a sklání se k právě zasazenému stromku. „Má správně hlubokou jamku a sází ho správně,“ říká lesník, zatímco třeťačce pomáhá zahrnout sazenici hlínou ze všech stran. Sazenici je potřeba v nakypřené půdě dostatečně umáčknout a ušlapat. „Jak by zapršelo, tak by ty kořínky vylezly,“ vysvětluje důvody Benešovský.

Sekeromotyka v akci. Motyka hloubí jamky a sekyra si poradí s kořeny

Aby malí spolužáci mohli stromky sázet, ti starší jim pomáhají vykopat jamky. Mezi nimi také Adam. Je zpocený a má červené tváře. V zaprášených teplácích a sekeromotykou v ruce mu ale elán nechybí. „Jsou tady kameny a kořínky, ale zatím je to dobrý. Už tolikrát jsem se byl napít, je strašné vedro.“

Prohloubit vztah k přírodě

Svým žákům pomáhá opodál kopat jamky učitelka Simona Bauerová. „Děti z toho budou těžit dalších pět let, kdy v tom projektu budou chodit kontrolovat tu oplocenku. Budou také lesníkům pomáhat vyžínat trávu.“ Podle Bauerové je obrovská výhoda projektu v tom, že děti můžou zabořit ruce do hlíny, být v přírodě a vidět výsledky své práce. Nejen to by mělo prohloubit jejich vztah k přírodě a rozšířit poznání o lese.

autor: Petr Tichý
Spustit audio

Související