Rouška jako módní doplněk. S výrobou folklórních motivů na rouškách pomáhají malérečky i návrhářky
Roušky se rychle staly nedílnou součástí odívání a často i módním doplňkem. Do jejich výroby se proto pustily malířky, ilustrátorky, výtvarnice nebo třeba malérečky. Stejně jako módní návrhářka Vendula Pucharová Kramářová z Drnholce na Břeclavsku, která ve své tvorbě kombinuje zvířecí a folklórní motivy.
„Napadlo nás to s mamkou, ještě když nebyla povinnost nosit roušky. Vídali jsme babičky od nás z ulice, které si chodily samy nakupovat a neměly šátek, ani roušku,“ popisuje za šicím strojem sedící výtvarnice Vendula Pucharová Kramářová. První roušky věnovala hlavně sousedům v Drnholci. „Našily jsme jich asi čtyřicet, někteří sousedi si přišli sami. Další jsme odnesla na obecní úřad.“
Řada zákazníků začala vnímat roušku jako módní doplněk a velmi často ji chce barevně sladit se zbytkem oblečení. „Dávám roušky zadarmo, protože jsem s tím měla takový etický problém, protože jsem na tom nechtěla vydělávat. Než si brát za práci a za materiál, tak jsem si řekla, že nejlepší pocit budu mít, když to porozdávám.“
Švadleny a malérečky na jihu Moravy začaly vyrábět roušky s motivy typickými pro Moravu – ať už jsou to folklorní výšivky, barevné vzory nebo třeba modrotisk. Roušky ze zbytků metráže nabízejí obě modrotiskové dílny v České republice – v Olešnici a ve Strážnici.
Související
-
Pěstitel z Dolních Dunajovic nabízí pažitku zdarma pro každého. Pro bylinky jinak nemá odbyt
Lubor Horák z Dolních Dunajovic na Břeclavsku pěstuje bylinky a jedlé květy. Čerstvé je každý den dodává do restaurací nebo cukráren.
-
Venkovní stravování bez roušek, ale s respektem. Tým brněnských architektů přišel s možným řešením
Brněnská iniciativa „Gastro žije!“ přišla s námětem, jak v následujících týdnech umožnit lidem stravování venku bez roušek, ale s respektem k hygienickým opatřením.
-
Jedna rouška za minutu. V Boleradicích jich díky šicí lince zvládají ušít stovky za den
Boleradice jsou pravděpodobně nejlépe vybavenou obcí látkovými rouškami v širokém okolí. Místní opravář šicích strojů tam totiž sestrojil šicí linku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
