Rok na seznamu UNESCO. Technikou modrotisku vládnou už jen ve Strážnici a Olešnici
Modrotiskové dílny dnes (28. listopadu) slaví rok od zapsání techniky na seznam UNESCO. U nás se touto tradiční, starobylou technikou tiskne látka už jen v rodinných firmách v Olešnici a ve Strážnici. Podle řemeslníků zájem o takto zdobenou látku od loňska stoupl.
A zájem je také o kurzy. Techniku pravého modrotisku takto předává například Dagmar Benešová ve Folklorní výtvarné akademii v Břeclavi.
„Tady v Břeclavi vznikl fanclub těch ‚modrolásek‘, jak já jim říkám. Přibylo jich hodně,“ říká vedoucí kurzu modrotisku Dagmar Benešová. „Budete nanášet barvu, a co chcete bíle, tak si schováte tou rezervou. Je to takový negativní tisk. (…) Sešiju, pošlu do Strážnice a oni nám to tam pěkně namočí do té jejich modré kypy, vyperou, vymáchají a pošlou zpátky,“ říká Benešová.
Modrotisková dílna ve Strážnici je jedna ze dvou posledních v České republice. A právě ve Strážnickém modrotisku pracuje Klára Jurková, která je vystudovaná etnoložka a dlouhodobě se věnuje modrotisku. Společně s ní i Gabriela Bartošková. „Jsem pátá generace tiskařů v naší rodině a měla bych tohle řemeslo převzít. A stejně jako moje sestřenice Klára se snažím dělat osvětu.“
Vzrůstající zájem o modrotisk
„Běžní zákazníci se o tom dozvěděli, slyšeli o tom, viděli v televizi. Je důležité podotknout, že se zvýšil zájem právě o tu osvětu, že si nás různé organizace zvou právě na přednášky nebo na předváděčky,“ vysvětluje Bartošková. „Není to jenom Unescem, ale ten zájem už trvá nějakou dobu a postupně se zvyšuje. Právě úměrně zájmu o modrotisk také stoupá i produkce různých nápodob a imitací,“ dodává Jurková.
Jak poznat pravý modrotisk?
„Hlavním ukazatelem je vždycky cena. Jak je to podezřele levné, tak to není pravý modrotisk. Náklady na kvalitní modrotisk jsou vyšší. Jedná se o ruční tisk, takže hledat chyby v tisku – ten ruční efekt. A třetí věc, to už málokdo ví. Často bývá modrotisk z rubu modrý a někdy až žíhaný,“ vysvětluje Gabriela Bartošková. Tiskaři by se neobešli bez formířů a i to je v České republice ohrožené řemeslo. „Dva pánové – pan Bartoš a pan Plucha. Pracují v jedné dílně ve Dvoře Králové a jsou vlastně jediní v České republice. Potom ještě v Německu jsou dva formíři.“
Budoucnost modrotisku
Modrotisková dílna za 110 let čelila několika existenčním krizím, proto chce pátá generace Jochů výrobu směřovat i uměleckou cestou, proto dílna pracuje i s návrháři.
„Potenciál vidím v nových vzorech, v aktualizaci, protože to posouvá řemeslo dál. Jinak vlastně by trochu ustrnulo,“ uzavírá Jurková. Oblečení s motivy modrotisku budou mít v příštím roce i čeští sportovci na olympiádě v Tokiu.
Související
-
Modrotisk je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Speciální techniku používáme od 18. století
Nadnárodní nominace, do které se kromě České republiky zapojilo také Maďarsko, Slovensko, Německo a Rakousko, uspěla.
-
Ručně a poctivě. Modrotiskovou dílnu v Olešnici vede stejná...
Jak se tradičním ručním způsobem potiskuje lněné či bavlněné plátno, mohou na vlastní oči vidět všichni, kteří zavítají do Modrotiskové dílny v Olešnici. Je to jedn...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.