První foukané ozdoby vyráběli skláři ze skleněného odpadu, popisuje počátky výroby vánočních ozdob etnografka

15. prosinec 2022

„První foukané ozdoby, tzv. perle vyráběli skláři z úlomků skla, takže v podstatě ze skleněného odpadu,“ popisuje počátky výroby vánočních ozdob u nás etnografka Jana Poláková.

Historické vánoční ozdoby

Strojení stromečků k nám přišlo z Německa, kde se s vánočními ozdobami obchodovalo už v 16. a 17. století. „Původně byl ale stromek kolektivní záležitost, zdobil se pro radost dětí zejména při vánočních oslavách různých cechů, později se dostal do kostelů. U nás se objevil u movitějších vrstev v měšťanských domech zhruba v první polovině 19. století,“ pokračuje Poláková. Krášlily ho především přírodniny, které byly zároveň drobnými dárečky pro děti – tedy jablíčka, koláčky, cukrovinky nebo oříšky. Ty totiž byly dostupné pro každého. Kdežto sklo bylo drahé a pro většinu lidí nedostupné. 

Nejstarší vánoční ozdoby, které uchovává Etnografický ústav, jsou z kartonu, sypané často balotinou (sklářská drť), ale mezi další používané materiály mimo skla patřil dragant (přírodní pryskyřice), papírmaš, vlna, leonské drátky apod. Také motivy jsou různorodé – od páva přes nejrůznější domečky, často i bizarní postavičky, ovoce, andělíčky až po trpaslíky.

Na stromek se věšely především perníčky

Podle Jany Polákové byste ale na špici stromečku v minulosti marně hledali typickou špici. „Vršek stromku se zdobil speciální ozdobou v podobě obrázku andílka na obláčku, obklopeného buď svatozáří či tenoučkými skleněnými vlákny, což byla pro skláře dost náročná výrobní záležitost.“

Jana Poláková

Tradice výroby

Výrobou skleněných vánočních ozdob jsou proslulé především podhorské oblasti Čech, ale i na Moravě, konkrétně ve Vsetíně má od 30. let minulého století tradici sklářská dílna na výrobu foukaných koulí. Obecně jsou naši skláři a naše vánoční ozdoby proslavené po celém světě. „Nelze ale mluvit o sériové výrobě. Každou kouli musí sklář vyfouknout, pak se ručně maluje. A každá je trošku jiná,“ vysvětluje Poláková.

„Vždycky mě potěší, když k nám do Etnografického ústavu někdo přinese krabičku se starými vánočními ozdobami. Mohl ji vyhodit do popelnice, ale on ji věnuje nám. A my těm ozdobám, které zdobily stromeček jeho rodičů a možná i prarodičů dokážeme dát druhý život,“ dodává etnografka.

Víte, že existovaly ozdoby v podobě hákových křížů a bombardérů? Odkud se vzaly prskavky a jak vypadaly v minulosti vánoční řetězy? Poslechněte si vánoční Apetýt Jarky Eliášové.

autor: Jarka Eliášová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.