Próza: Jan Paul - O štěstí v umírání

Cosi se se mnou stalo u postele mámy, která mě tak ráda vidí. Cožpak mohu opravdu zbaběle odejít, říci, jak ji miluji, dát pusu, otočit se k ní zády, sednout do auta a přemýšlet? Jak rádi bychom se vypařili a nebyli, abychom nemuseli prožívat svízelné okamžiky života. Ne, stojím před dosud nejtěžší životní zkouškou, kterou jsem za své obdarování vázán, je zde a nikde jinde. Není možné ji obelstít, nejde jí uniknout ani ji oddálit. Žádná jiná vůle nevyslyší můj hlas, nikdo z chirurgů nezavolá, žádná operace nezvrátí, co se má stát, žádná štěstěna či zázrak nezmění neodvratnost konce. Mám před sebou holou a prostou pravdu, křišťálově čistou, kterou jsem tolik hledal, vyjevenou na této posteli, obnaženou v očích mámy. A konečně ji cítím a vidím, už ve mně burácí hromovou ozvěnou a řve DOST! Už nebudu váhat, abych nemusel zbytek života trpět výčitkami. Zemřela poslední naděje a nemám se za co schovat! Musím jednat teď, nebo nikdy! Ano, právě o tom jsem s vámi chtěla mluvit, stav vaší maminky je kritický! Vyhrkla primářka, když jsem jí klidným hlasem sdělil, co cítím. A je to venku. Konečně! Kdybych se neozval, mlčeli by dál. V uších mi ještě znějí ranní slova sestry. Je mi špatně, do dnešního rána jsem otálel s jejím odvozem, a oni už věděli, že své možnosti vyčerpali. Potřebuji další důkaz k tomu, abych převzal aktivitu?
úryvek

Jan Paul, ročník 1956, je malíř, výtvarný kritik, publicista a prozaik. Od roku 2004 maluje rukama, bez použití štětců. Od roku 2003 se věnuje psaní. Brněnské nakladatelství Barrister a Principal vydalo už jeho prvotinu – povídkovou sbírku Deník pošetilého milence. Kniha O štěstí v umírání vyjde ve stejném nakladatelství na podzim a ukázky již otiskl časopis o kultuře a společnosti Kontexty, který vydává Centrum pro studium demokracie a kultury. Jan Paul v této své próze vypráví o umírání a smrti své matky. Přál by si, aby se jeho kniha stala inspirací pro ostatní.

Celou ukázku uslyšíte v Zelném rynku v sobotu 10. září po 17. hodině.