„Nenacházím žádné stopy,“ zjišťují spisovatelé o brněnské Velké synagoze, která byla v březnu 1939 vypálena nacisty

12. září 2026

Poslechněte si fejeton Marty Veselé Jirousové Štěstí je sud plný vody, reportážní záběry z uvedení literárního sborníku na brněnském Štetl festu a pátou část četby z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy.

O pátém ročníku brněnského multižánrového festivalu židovské kultury Štetl fest jsme v Zelném rynku nedávno mluvili. Tentokrát si můžete poslechnout reportážní záběry z festivalového odpoledne v Divadle Husa na provázku, na němž byl koncem srpna představen literární sborník Nenacházím žádné stopy. Vydal ho spolek Štetl ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny, a to s podtitulem Brněnská Velká synagoga ožívá v textech současných autorů.

Velká synagoga stála na ulici, která se donedávna jmenovala Spálená a během letošního festivalu byla přejmenována na ulici U synagogy. Slavnostně vysvěcena byla v roce 1855, ale v noci ze 17. na 18. března 1939 byla brněnskými nacisty vypálena.

O celém pozadí a motivacích k vytvoření literárního sborníku mluví editorka Anna Bloch Štičková i ředitelka Štetl festu Eva Yildizová. Svými texty – básněmi i prózami – přispělo celkem čtrnáct autorů. Z nich si Alena Blažejovská vybrala do své reportáže Martu Veselou Jirousovou, Kateřinu Tučkovou, Lucii Hlavinkovou, Terezu Bínovou a Milana Uhdeho. V knize však kromě dokumentárních materiálů o Velké synagoze najdete i texty dalších autorů, jako jsou například Vít Slíva, Klára Goldstein, Hana Bergmannová Klímová, Tim Postovit, Radek Štěpánek a Arnošt Goldflam.

Zmíněná Marta Veselá Jirousová – básnířka, výtvarnice a učitelka, dcera Ivana Martina Jirouse a Juliany Jirousové – navíc poprvé přispěla do Zelného rynku svým fejetonem. Představuje se v něm v další ze svých rolí – jako zahradnice. Text nazvaný Štěstí je sud plný vody zazní v autorském čtení.

A herci Věra Zástěrová a Roman Nevěčný účinkují v režii Josefa Morávka v páté části četby z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.