Problémy řešené ve středověku jsou aktuální i dnes, říká režisér filmu Až zařve lev Jan Svatoš

Silný filmový příběh natáčel v osmi zemích pět let a zrodil se z fascinace osudy obou hlavních postav. Na Odorikovi, který jako první Evropan spatřil Tibet, Jan Svatoš obdivuje nejen jeho cestovatelské úspěchy, ale především to, jak pozorně a kriticky pozoroval svět. Říká o něm: „Napsal úžasnou knihu a pro mě je takovým středověkým novinářem, protože pozoroval ten svět kriticky. Hodně se dotazoval, když něčemu nevěřil, byl hodně realistický, střízlivý a zároveň jako františkán  věnoval velkou pozornost přírodě a životnímu prostředí.“

Čtěte také

Lev opět zařval a vydal knihu. Vychází scénář filmu, ve kterém rozmlouvají český král s prvním Evropanem, který doputoval do Tibetu

V případě Odorika z Pordenone bylo cílem režiséra tuto osobnost představit české veřejnosti. Pokud se týká Přemysla Otakara II., snahou filmu je dokreslit jeho portrét a zdůraznit dobré stránky. „Těch bylo hodně, víc než těch negativních,“ glosuje hlavní postavu filmu režisér. Jak zdůrazňuje, obraz českého krále byl do jisté míry ovlivněn habsburskou propagandou, která ho líčila jako krutého a lakomého.

Film je netradiční i po formální stránce. Jedná se o vyprávění příběhu dialogem, jak to měli ve zvyku třeba staří Řekové. „Postavy se potkají a vlastně se snaží získat od toho druhého jeho tajemství,“ naznačuje režisér. Najít je ovšem musel i Jan Svatoš studiem dostupných materiálů, konzultacemi s historiky a otevíráním nových pohledů na známá fakta.

Co režiséra fascinuje na středověké etapě našich dějin? Kombinuje dokumentární natáčení s hranými pasážemi? Považuje film za vhodný výukový materiál dějepisu? A co znamená tvořit nezávislé dokumentární filmy?