Příběhy a tajemství krásných předmětů
Svatební truhlička
Vyrobit svatební truhlu patřilo v minulosti k významným zakázkám. Šlo přeci o nejdůležitější kus nábytku, který provázel rodinu od jejího založení, tedy svatby. Nevěsta si v ní přivážela výbavu do nové domácnosti. Výrobu truhly obvykle platíval budoucí manžel a tak si řemeslníci dávali na její podobě záležet. Známé jsou především italské renesanční truhly zvané cassone, které vynikaly nádhernou řezbou, zlacením i malbou. Na jejich vzniku se podíleli nejvýznamnější umělci své doby, jako byl Sandro Botticelli, Paolo Ucello a další. Méně známé jsou svatební truhly vytvářené v ostatních zemích, například španělské nevěsty mívaly truhly zdobené geometrickou řezbou, francouzské truhly bývaly zdobené rostlinnými ornamenty. V průběhu novověku zvyk postupně mizel, stejně tak jako mizely z interiérů truhly. Vytlačovaly je nové nábytkové typy, jako byly zásuvkové komody a skříně. Nejdéle se zvyk udržel na venkově, kde vznikaly nádherné malované kusy.
Svatební truhly si mohou zájemci dnes prohlížet v muzeích a galeriích, kam se pro svou neobyčejnou hodnotu dostaly. Už první uměleckoprůmyslová muzea v Evropě, zakládaná v 2. polovině 19. století, se soustředila na sbírání svatebních truhel. Také ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně nalezneme mezi prvními zakoupenými předměty několik svatebních truhel. Vedle řezaných či zlacených kousků se zde nachází i jedna pozoruhodná renesanční malovaná truhlička. Získána byla od norimberského starožitníka a je tedy možné domnívat se, že vznikla právě v okolí tohoto města. Pochází ze šlechtického prostředí. Zachycuje mladý pár oděný v luxusních šatech se všemi nezbytnými doplňky manýristické módy. Ženichův oděv byl z krumplované látky, nevěsta měla zlaté šaty s červenými a modrými doplňky, nechyběl ani široký škrobený límec neboli okruží. Dalším typickým znakem je podání rukou obou novomanželů. Toto gesto se v umění používalo velmi často a symbolizovalo právě stvrzení manželského svazku. Nesmí chybět ani typické květiny, kterými byly růže a pivoňky. Na horní desce jsou pak vymalované páry dva, zřejmě se jedná o rodiče, naopak zachycení rodičů je motiv velmi neobvyklý.
Truhlička je uložena v depozitáři nábytku Moravské galerie v Brně.
Zajímavosti z dřívějších dílů a povídání o cenných předmětech ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea najdete v příspěvku Příběhy a tajemství krásných předmětů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.