Prací v Antarktidě jsme pomohli zařadit naši zemi mezi světovou elitu, říká polárník Nývlt

Tento týden vrcholí jedna polární výprava, kterou Masarykova univerzita vyslala na ledový kontinent. A druhá expedice tam z Brna vyrazí ve středu. Je to důkaz, jak významným aktérem v antarktickém dění Česká republika je, připomíná vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dvě desítky let angažmá brněnských vědců a jejich kolegů v Antarktidě vynesly nejen zřízení Mendelovy stanice na ostrově Jamese Rosse, ale také privilegium, jaké má jen 29 států světa. Česká republika splnila podmínky a má hlasovací právo podle Smlouvy o Antarktidě.

Čtěte také

Petr Horký: Kdo má malé cíle, má malé výsledky. A kdo chce letět, musí skočit

Vědci využívají především Mendelovu stanici, otevřenou v roce 2007. Na tu ve středu vyráží výprava, která tam stráví polární léto a bude pokračovat v pokusech a výzkumech z předchozích let. Výjimečná bude letos výprava i díky tomu, že celou dobu ji bude spolu s kameramanem sledovat cestovatel a dokumentarista Petr Horký.

Nelsonův ostrov: úkol pro další roky

V době, kdy expedice na základnu dorazí, se bude vracet druhá výprava. Ta pracovala na Nelsonově ostrově, kde by v budoucnu mohla vzniknout druhá polární základna České republiky. Zatím tam výprava fungovala na základech desítky let staré stanice, kterou Český antarktický výzkumný program získal od původního soukromého provozovatele.

Polárníci postupně lokalitu uklízejí, důkazem je i to, že tam nocují ve stanech, nikoli v bývalé stanici. „Zatím nejsou prostředky na rekonstrukci, takže se snažíme udržovat to, co tam je a používáme to spíš jako logistické zázemí,“ poznamenal Nývlt ve vysílání Českého rozhlasu Brno.

Jaký je vlastně důvod, aby Česká republika měla základny v Antarktidě? Co tam vědci zjišťují? A jak je to s takzvaným antarktickým virem, který nutí vědce se na ledový kontinent stále vracet? Více v rozhovoru s polárníkem Danielem Nývltem v pořadu Host Dne na Moravě.