Potřebuje Brno novou městskou třídu? Rozhodnout má studie odborníků, politici se neumí shodnout

Vizualizace kancelářského komplexu, který vyroste na místě Vlněny
Vizualizace kancelářského komplexu, který vyroste na místě Vlněny

Brněnští politici se dohadují o vznik nové městské třídy. Zhruba dva kilometry dlouhá ulice má do budoucna propojit ulice Zvonařka a Cejl, případně i náměstí 28. října.

Nová městská třída je v územním plánu Brna od roku 1968. Debaty o její potřebě, trase anebo o bourání domů, které jí stojí v cestě, se rozvířily s diskuzí o tom, kde má v Brně stát nové hlavní nádraží.

Třída má vést od Zvonařky přes Řeznickou ulici a areál bývalé Vlněny, překříží Mlýnskou a Křenovou ulici, a od Vlhké ulice se odpojí přes další průmyslový areál Mosilany až na Cejl.

To je zkrácená varianta, se kterou na papíře počítá změna územního plánu. V platném územním plánu z roku 1994 ale třída pokračuje dál za Cejl. A to novou ulicí mezi Ponávkou a Körnerovou ulicí a pak přes Příční a Traubovu ulici k náměstí 28. října.

To by znamenalo bourání bytových domů hlavně v posledních dvou zmíněných ulicích. A právě tyto dvě varianty jsou teď předmětem zejména politického sporu.

Výstavbu ve zkrácené variantě asi nejhlasitěji podporuje TOP 09. „V trase mezi Cejlem a Zvonařkou nestojí žádná hodnotná budova, nestojí tam v podstatě žádný bytový dům, který by měl být zbourán kvůli této nové městské třídě. Jsou to v podstatě bezcenné skladovací plochy. I areál Vlněny, který se v tuto chvíli staví, je vyprojektován tak, že respektuje průběh této nové městské třídy,“ zdůvodňuje místostarosta brněnských Židenic a jihomoravský zastupitel Petr Kunc.

Část politiků novou třídu nechce

Pro ponechání ulice v plánovacích dokumentech jsou i sociální demokraté nebo komunisté. Proti jsou lidovci, Žít Brno nebo Strana zelených, kteří usilují o jiné řešení.

„V části brownfieldů  především kolem ulice Mlýnské, mezi Křenovou a Cejlem, tam v této chvíli opravdu žádné ulice nejsou, je potřeba tam ulice postavit a systém nově vytvořit. Ale v  části například mezi Cejlem a Milady Horákové musíme najít způsob, jak území revitalizovat. Ale nemyslím si, že by v tomto území bylo potřeba ulice nějak rozšiřovat,“ konstatuje náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených.

Městskou třídu považuje za škodlivý návrh pro Brno, který jen do centra přivede víc dopravy. A zkrácenou variantu považuje za nesmysl, který nemůže fungovat.

Zároveň náměstek Ander konstatuje, že stavba bude klíčová v případě, že vláda rozhodne o stavbě nádraží u řeky Svratky. Dopravu odtamtud mají v budoucnu svést tři ulice - nová spojnice nádraží u řeky ke křižovatce Husovy ulice a Nových sadů, potom Plotní ulice a jako třetí právě nová městská třída.

Bulvár a Plotní ulice by dopravní zátěž podle Andera samy neunesly. Petr Kunc z TOP 09 - zastánce nádraží u řeky Svratky - naopak tvrdí, že třída je na poloze nádraží nezávislá.

Rozhodnout má studie odborníků

Spor by měla nejpozději letos v létě rozetnout studie, kterou zadá Kancelář architekta města Brna. Podle jejího dopravního experta Martina Všetečky je ulice potřebná pro obě varianty nádraží. Dokument má odpovědět na to, jestli je třídu nutné stavět, případně jak by měla být široká, jestli bude jen pro hromadnou dopravu nebo i pro auta, anebo jestli neexistuje úplně jiné řešení.

„Připravujeme zadání dopravní urbanistické studie, která by měla zohlednit další komunikace v tom prostoru. Platný územní plán předpokládá i prodloužení ulice Koželužské z Masné na sever a směrem ke Špitálce, což by byla buďto alternativa nebo paralela k  nové městské třídě. Další propojení v oblasti, která je teď, dá se říci, docela zanedbaná,“ dodává Martin Všetečka.

O samotném vzniku nebo trase městské třídy zatím není jasno a konkrétnější informace poskytne až studie, která bude hotová za několik měsíců.

Spustit audio

Související