Poslední dopis. Brno vypoví smlouvy dávným nájemcům opuštěných hrobů

18. březen 2021 16:30

Brněnský Ústřední hřbitov má problém se čtyřmi sty opuštěnými hroby. Nikdo se o ně nestará a chátrají. Správci – co do rozlohy největšího hřbitova v Česku – o ně taky pečovat nesmí. Brání tomu stoleté nájemní smlouvy. Ty stále platí, i když o tom rodiny a dědicové zřejmě vůbec nevědí. Brno teď přišlo s řešením složitého právního problému – potrvá to ale roky.

Skupina číslo 32, řada starých hrobů u zídky. A hned na první pohled je jasné, o které hroby se rodiny starají, a které leží ladem zasypané uschlým nebo tlejícím listím a obrostlé břečťanem.

„Dochází tak k zaplevelování okolních hrobů, a to je problém. Dalším problémem je hrobové zařízení, které po letech, kdy není udržované, začíná být nestabilní. Může dojít ke zranění a po estetické stránce to taky nevypadá pěkně,“ říká ředitelka správy hřbitovů Alena Říhová.

Opuštěné hroby na brněnském Ústředním hřbitově

Hrob, ke kterému vedou tři kamenné schůdky má nečitelný náhrobek a je zarostlý mechem. Obrubníky se kácí. „Bohužel na tyto opuštěné hroby, které jsou na dobu trvání hřbitova, nelze vynakládat peníze z městského rozpočtu, jelikož jsou zasmluvněné. Nelze říct, že by to byl problém německých, rakouských nebo českých rodin, týká se to všech.“

Problém vznikl na konci 19. století, kdy byl hřbitov založen. A s ním podepsány i smlouvy na dobu neurčitou nebo na dobu trvání hřbitova, které se dnes nepoužívají. „Tato výsada připadla většinou majetným lidem, kteří si na začátek mohli dovolit zaplatit nějaký vyšší poplatek,“ doplňuje Říhová.

Neznámí dědicové

Správa hřbitovů zkusila poslední známé majitele hromadně oslovit v roce 2003, ale většinou neúspěšně. Řešení teď po dlouhých diskuzích nakonec našli brněnští právníci. K dědicům hrobů nebo pozůstalým poputuje jeden poslední dopis. S výpovědí.

„Pokud je známe, tak je obepíšeme, pokud se neozvou, tak bychom jim dali výpověď. Na základě toho, že v provozním řádu hřbitova je uvedeno, jak se má nájemník o hrobové místo starat,“ říká náměstek primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL. Výpovědní lhůta potrvá asi tři roky.

„Určitě existují dědicové, kteří postupně zdědili právo k tomu hrobovému zařízení nebo k nájemní smlouvě. Ale my je neznáme nebo je nedokážeme kontaktovat. Nežijí v Česku a je otázka, kolikátá už je to generace, a zda vůbec ví, že nějaký jejich předek koncem 19. století zesnul a má tady hrob.

Až se město k hrobům dostane, bude je moct buď znovu pronajmout anebo se o ně na vlastní náklady nebo prostřednictvím dobrovolníků starat, pokud se rozhodne, že náhrobek je umělecky cenný a byla by škoda ho zničit. Starat se o ně můžou i dobrovolníci z Paměti národa.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související