Poradna Apetýtu: Ráčkování se mohou odnaučit i dospělí, říká logoped
Šanci odnaučit se ráčkování nebo jiné řečové vadě mají i lidé, kteří se o to neúspěšně pokoušeli v dětství. Logoped Jakub Ostrý to uvedl v poradně Apetýtu Českého rozhlasu Brno.
Připomněl, že se metody vyvíjejí, lze proto uplatnit nové postupy. „U dospělých navíc využijeme jiné než u dětí,“ zdůraznil. „Jejich výhodou je, že mají často velkou motivaci – ale na druhou stranu méně času,“ dodal.
Problém u ráčkování a dalších vad je třeba v tom, že si lidé zvykli na špatnou výslovnost. „Dospělý člověk pak bojuje s dlouho budovaným stereotypem,“ podotkl logoped. Musí si tak uvědomovat způsob kladení jazyka i tvorby hlásky. „Jazyk je ale sval jako jiný, je potřeba s ním pracovat,“ připomněl Jakub Ostrý.
Počet dospělých i dětí v logopedických poradnách stoupá. Zatímco v roce 2008 se na logopedii léčilo 133 245 pacientů, o deset let později bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky číslo vyšší o více než dvacet tisíc. Dospělý je v průměru každý desátý pacient.
Logopedové ale zdůrazňují, že to není jen tím, že se nepodařilo dětem pomoci ještě ve škole. Některé vady nemuseli lidé jako děti mít. Mohou se objevit jako důsledek jiných problémů. Typickým příkladem je koktavost. Ta může být třeba důsledkem mozkové cévní příhody, ale také užívání drog nebo traumatizující situace v podobě rozpadu vztahu nebo smrti blízkého člověka. A také tam může logoped pomoci.
Související
-
Poradna Apetýtu: Čeština dala světu robota či pistoli. A bere si třeba cash či cool
Místo hotovost zní cash, místo tlak čteme pres. Čeština se hemží cizími slovy. A to i tam, kde máme pro stejný obsah domácí výraz. Je to správně?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka