Ponožkoboty Petra Procházky obletěly svět: Svůj domov našly už ve více než 120 zemích světa
Aby mohl Petr Procházka překonávat sportovní výzvy, navrhl si speciální ponožkoboty. V nich běhá i chodí po horách. „Nápad se zrodil v roce 2014 během brigády v Norsku,“ prozrazuje na úvod.
„Pracovali jsme jako kuchaři a ve volném čase jsme se snažili i cestovat. Jednoho dne si kamarád poranil nohu tak, že nemohl nosit boty. Začal chodit po norských ulicích v ponožkách. Tak mu říkám, jestli je blázen, že si je hned zničí. On si to naopak chválil – volnost pohybu, že ho to neomezuje. A tak mě napadlo, proč není na trhu něco, co by dalo noze svobodu a bylo sbalitelné jako ponožka? Ale zároveň vydrželo a mělo ochranné prvky jako bota, nějaký hybrid mezi ponožkou a botou.“
Co se týče terénu, ponožkoboty zvládnou bez problému běžný les – lesní porost, kde jsou větve i nějaké maliní. A do dnešního dne si ponožkoboty Petra Procházky našly majitele zhruba ve 120 státech světa! Mezi nimi Gambie, Botswana, ale i Spojené státy, Německo, Skandinávie, Japonsko. „Docela dost párů dodáváme i například do Kataru.“
„Svrchní část je pletenina – plete se na pletacích strojích, a ačkoliv to může vypadat jako obyčejná ponožka, tak konstrukčně je to velmi složitý úplet, který reaguje pružně na nohu,“ popisuje Procházka. „Jsou kladeny nároky na klasické funkční vlastnosti: aby se v tom noha moc nezapařovala, aby to brzo nesmrdělo, dobře to odvádělo pot, aby se svrchní část nežmolkovala a dlouhodobě ten produkt vypadal stejně.“
Ponožkoboty jsou doplněk do botníku a ne produkt určený na extrémní výkony. „To ale neodrazuje naše fanoušky a nositele, aby v ponožkobotách podnikali nejrůznější cesty,“ směje se Petr Procházka. Ujít se v nich dají 3 kilometry na slackline, absolvovat Bekydskou sedmičku nebo si je můžete vzít na túru do Nepálu.
Který profesionální baseballový klub v Americe obul ponožkoboty? A co všechno se v nich dá zvládnout? Poslechněte si Apetýt s Jarkou Vykoupilovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.