„Politické svobody režim oklešťoval, na ty sociální dbal.“ Jak se zkoumala sexualita v 50. letech?

21. březen 2023

„Sexuologické výzkumy a jejich výsledky z 50. let v někdejším Československu jsou oproti jiným státům naprosto unikátní,“ říká socioložka Kateřina Lišková. V rozhovoru o zkoumání lidské sexuality v době totalitního Československa mluví o emancipaci žen, na kterou minulý režim podle ní kladl důraz.

„Rovné postavení žen v domácnosti, rodině a manželství a také rovný přístup žen k zaměstnání a vzdělání, to vše umožnil až zákoník, který vstoupil v platnost v roce 1950.“

K závěru, že žena potřebuje rovnoprávný vztah, ve kterém se s partnerem může dělit třeba o domácí práce, došli ve svých výzkumech i tehdejší sexuologové. A to v souvislosti s tím, že žena k tomu, aby mohla uspokojivě prožívat svou sexualitu, nesmí být přetížena.

V roce 1948 komunistický režim potlačil veškeré ženské spolky v Československu, které následně násilně začlenil pod komunisty ovládaný Československý svaz žen. Ve spojení s emancipací tak někteří historikové mluví o tom, že šlo ze strany režimu jen o falešnou emancipační rétoriku. O novém občanském zákoníku se mluvilo už v době první republiky. Jako celek nebyl ale schválen. Na jeho tvorbě, na částech o rodině a ženské rovnoprávnosti, se podílela také někdejší poslankyně České strany národně sociální Milada Horáková.

Podle socioložky Kateřiny Liškové je nutné rozlišit různé typy svobod. „Politické svobody režim oklešťoval, na svobody sociální ale naopak velice dbal.“ Stejně tak podle ní režim nekladl medicínskému bádání, jehož součástí byla i práce sexuologů, takové překážky jako jiným vědeckým oborům. V rozhovoru zdůrazňuje, že sexuologické výzkumy a jejich výsledky z 50. let u nás jsou oproti jiným státům naprosto unikátní. Kromě toho, že se sexuologové zabývali ženským orgasmem, věnovali se například i otázkám homosexuality.

Čtěte také

„Na základě výzkumu z let 1950 až 1958 vědci zjistili, že dokážou rozpoznat, kdo je homosexuál, ale nedokážou takového člověka vyléčit. A pokud ho tedy věda nedokáže vyléčit, potom nesmí být homosexualita trestná, protože nelze trestat člověka za něco, s čím on sám, ani věda, nemůže nic dělat. Proto také tehdejší sexuologové propagovali u státu odtrestnění homosexuality, ke kterému u nás došlo v roce 1961, což bylo nejen na východní Evropu, ale i ve světovém měřítku unikátně brzy,“ doplňuje socioložka.

Jak totalitní režim zkoumal lidskou sexualitu? Jak se v daném období vyvíjel přístup vědců? A jak moc se v přístupu projevovalo tehdejší politické nastavení? Socioložky Kateřiny Liškové z Historického ústavu Akademie věd v Praze, která je spoluzakladatelkou oboru genderová studia na Masarykově univerzitě, se ptá Karolina Antlová. Poslechněte si rozhovor!

Spustit audio

Související