Výzkum orgasmu i odtrestnění homosexuality. Československo bylo progresivní zemí, říká socioložka

30. červenec 2018

Českoslovenští sexuologové už v padesátých letech minulého století zkoumali, jak ženy vnímají rozkoš. Jejich výzkum byl ojedinělý nejen ve východním bloku, ale i na Západě.

„Sexuální osvobození u nás vypadalo jinak než na Západě. V mnoha ohledech bylo dříve a troufám si říci, že i radikálnější,“ říká socioložka Kateřina Lišková z Masarykovy univerzity.

Homosexualita už 25 let oficiálně nepatří mezi nemoci

03758596.jpeg

Před 25 lety přestala být homosexualita nemocí. Její vynětí ze seznamu chorob WHO znamenalo formální završení snah aktivistů, kteří o ně usilovali už od šedesátých let. Dnes se zdá absurdní, že ještě v letech sedmdesátých se za sexuální orientaci mohl člověk dostat do vězení.

Podle ní s nástupem komunistů k moci došlo ke zrovnoprávnění žen, zákoníky z 50. let narovnávaly jejich pozici v manželství, při studiu nebo v zaměstnání. Naopak na Západě ženy tato práva neměly až do konce 70. let.

„Nezpochybňuji, že nebyla svoboda projevu nebo shromažďování. Ale doba, která lidi znesvobodňuje, jim zároveň dává svobody v jiných oblastech. A právě brzké narovnání práv mužů a žen je toho ukázkou,“ upozorňuje.

Výzkum orgasmu

Sexuologický ústav vznikl už ve 20. letech minulého století a na rozdíl od různých psychologických a sociologických institucí mohl fungovat nepřetržitě, protože šlo o lékařské zařízení.

„V roce 1952 sexuologové podnikli první velký výzkum ženského orgasmu, což byla věc nevídaná. Dovedla je k tomu otázka ženské neplodnosti, gynekologové se totiž rozpakovali nad množstvím pacientek, které nevykazovaly psychosomatické problémy, ale přesto se jim nedařilo otěhotnět,“ popisuje Lišková.

Naši sexuologové zjistili, že jen rovné postavení v manželství může ženám zaručit dobrý sex, který vnímali jako velmi důležitý pro manželství.
Kateřina Lišková

Prostřednictvím rozhovorů se ženami zjistili, co mají společné – že nežijí v láskyplném svazku. „Jejich muži jim nepomáhali s výchovou dětí a péčí o domácnost. Rovná participace mezi manželi byla viděna jako nutný předpoklad k tomu, aby si žena užívala sex,“ dodává.

Čtěte takéProč měly socialistické ženy lepší sex než ty na Západě? Bez rovnosti není orgasmu

To byl podle Liškové jeden z důvodů pro úpravy zákonů. „Během 60. let se debatovala změna politiky mateřství tak, aby ženy chtěly mít víc dětí a zvládaly péči o ně s menším stresem. Šlo o zavedení přídavků na děti a novomanželských půjček,“ připomíná.

Nevyléčitelná homosexualita

Sexuologové se zabývali nejen sexualitou normální, ale i tou z hlediska tehdejších zákonů nenormální. Šlo například o výzkum mužské homosexuality v letech 1950–58, tedy dříve než na Západě.

„Přišli na to, že homosexuály není možné jakýmkoli způsobem předělat nebo vyléčit. Chápali je jako lidi se sexuální variací, která nesmí být trestná. Sexuologové lobbovali u státních orgánů, aby byla dekriminalizována, což se stalo v roce 1961,“ uvádí Lišková.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.