Píseň je fenomén, který patří do naší kultury – hýbe s námi a podněcuje nás, myslí si Jiří Plocek
Host Apetýtu: Jiří Plocek, autor knihy Píseň jako symbol aneb Po stopách fenoménu lidské kultury
„Práce se symboly je dovednost, která lidem připadá zázračná. Pro někoho to vypadá jako magie, pro mě je to součást světa,“ říká Jiří Plocek. Píseň jako symbol aneb po stopách fenoménu lidské kultury – tak se jmenuje nová kniha hudebníka a vydavatele Jiřího Plocka, kterou přišel do studia brněnského rozhlasu představit. Snažil se v ní zachytit své vlastní pozorování, příběhy a úvahy o tom, jak vznikly písně.
„Píseň je pro mě fenomén, který patří do naší kultury, hýbe s námi, podněcuje nás, přináší nám různé věci. Od potěšení až po to, že nás někam postrčí,“ doplňuje autor knihy.
Jaké symboly jsou správným barometrem toho, že se urodí hezká melodie, něco co se uchytí v éteru na mnoho let? „To je vlastně klíč k existenci písně jako takové. Já hledám pojetí symbolu, ale v zásadě je to útvar, který nejdříve rezonuje v tom, kdo ho tvoří – vyjadřuje jeho obavy, lásku, vklad do situace. Současně by to mělo oslovit i posluchače. Dobrý tvůrce písní pracuje se symboly, které jsou univerzálně sdělné, a které zarezonují v duších posluchačů. A pokud jsou vhodně vybrané a dobře použité, tak písnička proletí celým světem a pohne jím,“ vysvětluje bývalý rozhlasový redaktor.
„Když vypukla válka na Ukrajině, tak najednou se objevily písničky, které se zdály, že už jsou zapomenuty a najednou s sebou nesly značný náboj. Za všechny jmenuji třeba Stingovu píseň Russians. Týká se doby studené války, doby napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. A on se snaží postihnout určitý moment, že i přes řeči politiků, jsou tady taky lidé, kteří mají elementární city. Písničku znovu oprášil se slovy, že si myslel, že už ji nikdy zpívat nebudeme.“
Hudba jako terapie
Jedno německé přísloví říká, že když si lidi spolu zazpívají, tak v nich vítězí to lepší nad horším. „Protože se scházejí, potkávají a nechtějí si ubližovat. Ale myslím si, že lidé, kteří jsou citově nějakým způsobem deprivováni, tak se to projevilo i na vnímání písniček – to by mělo být ukazatelem, že takovému člověku je třeba potřeba pomoct.“
Jaké písně jsou pro Jiří Plocka tím největším zážitkem? Proč nás dokáží písně povzbuzovat, potěšit a někdy mají léčivou moc? A mohou být písně i prorokem změn? O tom si povídala Lucie Hostačná v Apetýtu s Jiřím Plockem, poslechněte si rozhovor.
Související
-
Jaromíra Nečase charakterizovala absolutní otevřenost a nadšenost, vzpomíná publicista Jiří Plocek
Vydavatel a publicista Jiří Plocek patřil k blízkým přátelům předního znalce folkloru a také rozhlasového redaktora Jaromíra Nečase, který se narodil před sto lety.
-
Jiří Plocek a Marian Friedl uvádí v život dvě alba – Květy nevadnoucí a 11 podob lásky
Nový projekt Mariana Friedla nahlíží na fenomén lásky z několika hudebních i tematických perspektiv. Deska vznikla k poctě hudebnice Jitky Šuranské.
-
Jiří Plocek: Lidová píseň je bezprostředním odrazem lidské duše
Je tomu 25 let od vydání hudebního nosiče nesoucí název „Horňácký hudec“. Jedná se především o hudební snímky horňáckého primáše majstra Martina Hrbáče a jeho muziky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
