Pavla z Vysočiny |Krásné brzké ráno, dnešní téma mně zaujalo.
Třídní sraz z roku 1990 chci udělat.
Vím akorát, že Katka dělá ve škole kam
jsme chodili.
Jednak vím, že má spolužačka Monika dělá u nás
na úřadě.
A pak ze začátku července se mnou chodí do práce
Erika. Pak jeden co dělá u technických služeb.
Ostatní nevím kam je vítr zavál.
Bohumír - Šternberk|Je pro mne samozřejmé že se rád vracím tam , kde jsem se narodil a vyšel školu. Ne všichni se pokaždé sejdou, po stavu do manželství se většina odstěhuje jinam, možná i dál. Ti žijící nebo Ti zatoulaní, ať už v zahraničí, nebo v daném čase nemocní atd, se po nějakém čase ukážou. No někdy si připadám, jako bych vyplňoval Kvíz. Vypadne vám z oka a nevíte kam jej zařadit a jste mile překvapeni , o koho se vlastně jedná. Některé neznám už ani si nepamatuji jména a nechci se ptát, někteří jsou mi nesympatičtí, tak se s nimi pozdravím , a jdu za dalšími, No lásky jsem tam neměl , ale přátele a kamarády opravdové tam mám, tak se tam vracím mnohokrát do roka.
posluchačka Noční linky|Popíšu poněkud zvláštní sraz - den před srazem se nám zabila spolužačka, je to už pár let, ale pořád se na to těžce vzpomíná. Ti, co to nevěděli, byli velmi překvapení, protože ona byla oblíbená, veselá, takže nálada smutná, za chvíli jsme se rozešli, ale vybrali jsme peníze na velkou kytku a jedna spolužačka ji měla zaněst na hřbitov. Další den přišel mejl - odnesla jsem kytku i s vašimi pozdravy na hřbitov a sedla jsem si večer na balkon a jak se tak dívám na hvězdy, najednou mi spadlo na obličej pár kapek z oblohy. Bylo to rozloučení od naší spolužačky. Je to smutný, ale velmi zvláštní příběh.
Maruška,sev.Čechy|Hezký večer Vám i všem posluchačům.Jsem ročník čtyřicet.Na srazy jsem vždy ráda jezdila,ale má to jednu podmínku,musí se v té třídě najít člověk,který je aktivní a dokáže vše zorganizovat,jinak se setkání nekonají.Já jsem to štěstí měla jak z osmiletky,tak z Pedagogické školy.Setkání to byla nádherná a upřímná.Z osmiletky jsem byla letos v červenci,bylo nás devět a taková zajímavost,čtyři hoši a pět děvčat a z toho čtyři Marušky,těch bylo ve třídě osum.Docela vznikla vzpomínka,jak nás oslovovali,ale nikdo si nevzpomněl.Není divu,po 69 letech,ale slíbili jsme si,pokud dožijeme,tak osumdesátpětku bychom společně oslavili.Z Pedag.školy jsme to ukončily,samá děvčata, v osumdesátce.Vzpomínali jsme docela s úctou na hodně kantorů.Přeji všem,co nejvíce milých setkání,čas nezastavíme.Prosím o pozdrav p.Františkovi,Janičce do Jirkova ,Mirkovi,Milence a Aničce.Děkuji.
Dana z Blatné|Krásný večer a noc všem a Děkuji za vděčné téma dnes .Miluji setkávání po letech , přesneji školní třidní Srazy. Miluji tuto seance ač nás už také ubývá. Jsme stále úžasná parta a scházíme se pravidelně. Dříve po 5 letech s hudbou a tancem a nyní už po roce pravidelně a bývá legrace, vzpomínky na učitele a perlčky ze školních lavic. Dobre jidlo a trocha potí neuškodí. Nikdo se nepovyšuje, ja zahraji doprovod ke zpěvu na své sladké dřevo a Děkuji vděčně spolužačkám ze Základky za organizaci. Parádní chvíle počatkem června a vzpominky na školní lavice. Zdravím všechny spolužaky a přeji Vam Borku nádherný sraz. My už každý rok 1.sobotu v červnu v útulné vinárně a v hotelu, která patří nám
Pavla z Horní Ledče |Dnešní téma mně zaujalo
Já budu teprv dávat dohromady třídní sraz.
Vyšli sme základní školu v roce 1990,je to asi 6 let kdy
jsem už měla skoro hotový třídní sraz,ale neuskutečnil se,
protože přišla koronavira.
Tak včera když u nás vyvážely popelnice l,tak sem v
rychlosti řekla kamarádovi, který je u technických
služeb, že dáme třídní sraz.
Doufám, že se mi to letos do Vánoc povede.
Jenom vím, že už nepřijde jeden který umřel.
A pak bych chtěla udělat třídní sraz s 9.A. z roku 1990-1991
Dana|Se spolužačkou jsme vloni organizovali sraz po 50 letech od maturity. Seslo se nás 28, dalších 10 se nám nepovedlo najít a s nimi se spojit. Bylo to krásné setkání, nascenovaly se fotky ze chmelu. Pak jsme probrali živé i mrtvé, prohlédli fotky vnoučat, všem se setkání líbilo a určitě to zopakujeme.preji krásný večer.
Aleš|Zdravím z Přerova do Noční linky. Na základní školu jsem chodil v Předmostí. Letos na konci června to bylo už 28 let, co jsme se „rozešli“ každý svou cestou. Píšu záměrně „rozešli“ v uvozovkách, protože jsme byli parta s velkým P. Doteď se pravidelně scházíme každý rok a vzpomínáme na školní léta. Poslední dva srazy asi nemohly být lepší. Loni nám ho krásně zpestřil učitel matematiky, kterého jsme pozvali. Tehdy byl ještě mladý a my jsme byli jeho první třída, kterou měl na starost jako třídní učitel. Letos jsme si zase sraz doplnili hudbou z tehdejší doby, jako byl DJ Bobo, Twenty 4 Seven, Masterboy, Dr. Alban a zasmáli jsme se, jak jsme to vůbec mohli kdysi poslouchat. Myslím, Borku, že tohle si zrovna vy asi dokážete představit :-) Mějte se hezky.
Kamila|Zdravím všechny posluchače. Chci vám napsat , že 21.9.2024 proběhla 3 dění slanost ke 100 letému výročí založení Prvního českého gymnázia v Karlových Varech . Účast byla velká. My jsme jako třída byli takový nešťastný ročník který končil maturitou r.1968, tak spousta našich spolužáků žije v zahraničí, ten rok "1968 "se na nás podepsal a na setkání dorazili pouze ti co bydlí v Karlových Varech a s těma se vidím často ve městě. ZDRAVÍM Kamila
Dana |Dobrý večer. Já chodila na ekonomku, typicky dívčí škola a měli jsme tři spolužáky a představte si, jak jsme byli dobrá třída, že i po 52 letech od matury tito kluci vždycky přijdou na sraz, teď je máma už každý rok.
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý den, pane moderátore. Je mi zatím jenom čtyřicet. Před několika lety jsem se účastnil třídního srazu z gymnázia. Pamatuji na ty okamžiky, kdy se spolužačky rozplývaly nad děťátkem jedné z nich. To je absolutně v pořádku. Jenže povídání se v tomto bodě zaseklo. Třídní sraz jako by se proměnil v setkání v mateřském centru. Jedna spolužačka mi pověděla, že nejsem pro ně zajímavý, protože nemám děti. Vím, že to nemyslela zle, ale ten výrok mě ranil. Následně jsem na srazu ještě chvíli pobyl. Na další jsem už ale nikdy nešel. Vždycky si vzpomenu na onen nešťastný výrok. Ano, i nadále jsem bezdětný, a tak nezajímavý. Dobrou noc všem posluchačům přeje Michal z Myšlína.
Jana|Dobrý večer všem- Já jsem milovníkem školních srazů, od základky je to 56 let, jak to jde a nějaké spolužáky potkám a řeknou, kdy bude další sraz, najedu na to a organizuju. Vyrobím pozvánky, osobně je oběhnu, trošku je přinutím, aby přišli a pak zařídím jídlo, jsme ve vinařské obci, tak doneseme nějaké vzorky na ochutnání. Vyfotím všechny, nakonec i roznesu fotky a těšíme se na další. Sraz jsme měli vloni, takže další bude příští rok a to už se těšíme. A musím ještě dodat (už jsem to tu říkala při nějaké příležitosti), že mne vždycky fascinuje to, že spolužáci, co měli k sobě tak nějak vždycky blíž, tak vždycky najdou způsob, jak si spolu sednout, tajemně si něco šeptat, pochechtávat se a to se mi na tom vlastně nejvíc líbí. Já v té vesnici dávno nebydlím, ale najdu si čas, dvě spolužačky mi pomohou a plán setkání je hotový. Jen někdy mne mrzí, že třeba nepřijde někdo, kdo bydlí třeba jen pár domů od místa setkání a nenajde si čas a spolužáci někdy přijedou rádi i z opačného konce vlasti, no ale to už je každého věc. Já myslím, že vzpomínky na školu jsou tím dobrým, co nás potkalo.
Eva z jižních Čech|Dobrý večer všem, také Vám pane Borku. Sraz ze základky jsme měli loni po X letech ☺. Napřed jsme se sešli před základní školou a fotili se. Pak jsme měli exkurzi do školy a uvažovali, kde jsme měli kterou třídu. Je fakt, že jsem jednu spolužačku vůbec nepoznala a vlastně dodnes, nevím, kdo to byl. Ale normálně jsme se baviy. Potom následovalo setkání, s večeří a přípitkem, v restauraci nad řekou. Sešli jsme se spolužáci z A i B třídy. Příjemně jsme popovídali a zavzpomínali.
Před dvěma lety jsme měli setkání z gymnázia. Sešli jsme se před budouvou gymnázia, opět fotili a pak vyrazili do stejné restaurace. Povídala jsem si především s klukama, protože ty tak často nevidím, jen 1x za pět let, i když s jedním klukem jsme se náhodně potkali na pískovně.
Co čekat od setkání? Že možná někoho hned nepoznáte.
Ráda řeknu, že obě setkání byla příjemná, lidé vstřícní a příjemná vzpomínání.
Nejlépe je na setkání jít s dobrou náladou ☺. (Jo a ten kluk, co se mi na gymplu líbil, už bohužel nežije). Prohlíželi jsme si album z doby gymplu. A nemluvit o politice, spíše o koníčcích, zda je někdo už v důchodu (to se Vás netýká), nebo ještě pracuje a co vlastně dělá.
Všechny zdravím a přeji krásné podzimní dny
Eva z jižních Čech
Marcela|Hezký pozdní večer přeji, každou chvíli potkávám svoje kamarády ze školy , z účiliště a z jiných míst. Mám tu kamarádku Jitku a jejího bratra Pavla, s těmi se znám od doby co jsem chodila do školky. Můj kamarád Jirka, který chodil se mnou do 1. a 2 třídy základní školy, dělá u nás v Děčínské nemocnici . Dalšího kamaráda mám u technických služeb a ostatní kamarády, s těmi se vidím, když jdu se svou dcerkou ven. Jinak je to kolikrát problém na někoho narazit, proto že bydlí v jiných místech než v Děčíně. A než aby na nějaký ten sraz přijeli, tak raději napíší že nepřijedlou protože jim to stačilo, když tu byli na internátu. Tak že mám kolikrát smůlu sejít se s kamarády. Přeji hezkou dobrou noc Marcela z Děčína
Petra z Pardubic|Dobrý večer, minulou sobotu jsem byla v Kladně na třídním srazu ze ZŠ. Po 30 letech. Sešlo se nás 10. Bylo to hezké. Dva spolužáky jsem nepoznala. Holky zůstaly stejné. Petra z Pardubic