Organizace pomáhající autistům chce o nemoci více informovat veřejnost

Pro občanské sdružení Apla z Brna se letošní Světový den informovanosti o autismu stal příležitostí ke svolání setkání odborníků, rodičů dětí trpících autismem a také médií. Odstartovali tam kampaň, jejímž cílem je totéž, co stálo u vzniku Světového dne informovanosti o autismu - tedy dát lidem více informací a pro autisty získat víc pochopení.

Jak zjistili odborníci z Aply Praha, většina náhodně oslovených lidí neví, co je autismus. "Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Důsledkem je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus je poruchou, jejíž příčinu se prozatím nepodařilo odhalit," říká Roman Turský, ředitel organizace Apla Jižní Morava, která je jedinou organizací v kraji, které se výhradně autistům věnuje.

Rodiče autistických dětí nejvíce trápí, že ani lékaři často při lehčí formě autismu na tuto nemoc nepomyslí, nepošlou je na odborné vyšetření a dítě žije s nálepkou, že je problémové, nevychované, nebo neschopné. Ve škole se pak pro svou odlišnost časté stává terčem posměchu, nebo přímo šikany. Za nepochopitelné projevy dítěte jsou ale kritizováni a někdy i slově napadáni rodiče. Neinformovaní lidé , kteří nepozorují žádné vnější známky postižení, vše přisuzují nezvládnuté výchově.

Co všechno může být problém, máte-li dítě autistu, popisuje jedna z žen, které se setkání pořádaného Aplou zúčastnily. Její dítě má nyní 15 let, a přesto se o ně v mnohém musí starat jako o batole: "Denně se mu musí připomínat, že je třeba si vyčistit zuby, umýt se, obléci. Chlapec tyto povinnosti vůbec nevnímá. Potřebuje celodenní péči a matka nemůže odejít z domu, pokud jí nepomůže někdo z rodiny nebo asistenční služba."

A právě to je jedna ze služeb, které nabízí Apla - asistenty, kteří rodině odlehčí a rodičům umožní, tak jako je to obvyklé v případě jiných postižení, na chvíli opustit domov, věnovat se něčemu jinému a pak se odpočatí vrátit k dítěti. Pokud totiž tuto autisté tuto podporu nemají, nebo okolí neodhalí jejich nemoc, mohou skončit v lepším případě jako ze společnosti podivíni, v horším pak pro neschopnost přizpůsobit se a respektovat základní pravidla a povinnosti jako bezdomovci. Jak zjistili odborníci z Aply, právě řada lidí z ulice některou z forem autismu trpí.