V Zelném rynku se sešly dvě úspěšné spisovatelky – Alena Mornštajnová a Dora Kaprálová

13. červen 2026

Poslechněte si fejeton Aleny Mornštajnové Lidé, čtěte – dobré knihy, reportáž Evy Schulzové ze scénického uvedení Mariborské hypnózy Dory Kaprálové v brněnském Mikro-teatru a čtvrtou část memoárového cyklu Jiřího Kuběny Z Mého Orloje.

Čtěte také

Spisovatelka Alena Mornštajnová už léta spolupracuje se společností Celé Česko čte dětem, která se zaměřuje na dětské čtenáře a jejich rodiče. Letos se navíc stala ambasadorkou projektu Čti za nároďák. „Čtěte, najděte si knihu, která vás zaujme, a přečtěte alespoň stránku denně,“ nabádá.

Ve svém fejetonu nazvaném Lidé, čtěte – dobré knihy Mornštajnová uvádí, že byla donedávna přesvědčená, že každá kniha, třeba i takzvaná braková literatura, se může stát prvním krokem ke kvalitnějším knihám a udělá z nečtenáře čtenáře. Přece jen však nachází jeden druh literatury, u kterého žádný prospěch nevidí – je to dark romance.

Poslechněte si její vysvětlení ve fejetonu, který čte Hana Briešťanská.

Čtěte také

Jako dobrou knihu ke čtení můžeme rozhodně doporučit Mariborskou hypnózu Dory Kaprálové. Román vydaný nakladatelstvím Větrné mlýny se stal Knihou roku v soutěži Magnesia litera a získal i Cenu Evropské unie za literaturu. V podobě osmidílné četby jej také odvysílala stanice Český rozhlas Vltava.

Kromě čtení a poslechu je tu ale ještě třetí možnost: zažít scénické zpracování brněnského Mikro-teatra. Nedávné uvedení v brněnské Rezidenci Café Kaprál, kde Dora Kaprálová vyrostla, navštívila Eva Schulzová a natočila tam reportáž. Kromě spisovatelky v ní mluví i zakladatelka a vedoucí divadla Veronika Všianská.

A o čem je čtvrtá část memoárového cyklu Jiřího Kuběny Z Mého Orloje? Název napoví: První Láska – První Kniha.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.