Někdo platí stovku, někdo tisíce. Brno-střed chce ve městě omezit výhody pro parkování policie nebo soudů

Někdo v Brně za vyhrazené parkovací místo pouze pro sebe platí stovku, někdo desítky tisíc korun ročně. Výhodnější podmínky má třeba policie, hasiči, soudy nebo Moravská galerie. To se nelíbí zástupcům čtvrti Brno-střed, která si spočítala, že kvůli tomu přichází o miliony korun. Žádá proto magistrát o revizi skoro deset let starých podmínek.

„V lokalitě třeba krajského ředitelství policie, jak je Kounicova a Sokolská ulice, tak tam si velké množství občanů stěžuje na relativně velký rozsah těchto míst, často dochází k tomu, že tam stojí civilní auta policistů, což si myslím, že není úplně správně,“ kritizuje staré nájemní smlouvy radní Brna-středu Jan Mandát zvolený za ODS a spolek Brno autem. Policie u krajského ředitelství ve dvou zmíněných ulicích využívá 48 míst, v celém Brně 117.

„Když si vezmete, že městská firma platí městu několik desítek tisíc korun za rok a státní zastupitelství nebo policie sto korun, tak to je taková lehčí disproporce,“ namítá Mandát.

Výhodnější smlouvy

Výhodnější smlouvy má v Brně celkem osm institucí pro dohromady 239 míst. Policie jich využívá asi polovinu. „Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje má uzavřenou nájemní smlouvu s Magistrátem města Brna na části místních komunikací za účelem parkování. Všechna jsou maximálně využita, využívají je i klienti mířící na policii vyřizovat úřední záležitosti. Tam, kde je to možné, mohou mimo pracovní dobu parkovat i rezidenti,“ brání se kritice jihomoravský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Městská část tratí

Ne všechna takto vyhrazená parkovací místa v Brně platí pro instituce na 24 hodin denně, někde můžou večer obyvatelé města parkovat, ráno ale musí místo znovu uvolnit. Výhodnější podmínky, které platí dodnes, schválili radní v roce 2011. Městská část podle Jana Mandáta ročně přijde o skoro 9 milionů korun, a to ve srovnání s běžnou cenou za jedno vyhrazené místo. Magistrát by podle něj měl buď snížit počty těchto stání, nebo je zdražit.

„Pokud nám městská část dá návrh, který shledáme všichni smysluplný, tak ho určitě podpoříme,“ prohlašuje brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl z ODS, že částečné revizi se nebrání. „Ale určitě jsou instituce, které prostě opravdu ten požadavek mohou mít relevantní,“ připouští.

Magistrát by podle něj měl v tomto postupovat individuálně. „Já nechci, aby si někdo dělal politiku na tom, že vystřelí, aby bylo méně aut, a zruší ta vyhrazená parkovací stání a tím to skončí. Já to vnímám trochu šířeji. Musíme se bavit o konkrétních institucích,“ dodává Kratochvíl.

Čtěte také

Nejednotná pravidla a výjimky

Pravidla pro přidělování vyhrazených míst nejsou ve městě zcela jednotná. Ve zvláštním režimu funguje třeba Nejvyšší správní soud na Moravském náměstí. „Moravské náměstí má specifický režim, jelikož se skládá z několika místních komunikací. Jedna z těchto komunikací se nachází přímo před NSS a je s omezeným vjezdem – Zákaz vjezdu všech vozidel s výjimkou vozidel s povolení NSS. Je tedy na NSS, komu danou výjimku udělí. Na dodržování těchto pravidel dohlíží Městská policie Brno,“ vysvětluje Anna Dudková z tiskového oddělení magistrátu.

Další výjimku má Univerzita obrany. Ta za několik svých míst na ulici neplatí nic. Vyhrazené stání má totiž povolené zcela nezvykle, a to dodatkovou tabulkou pod zákazem zastavení. I tato místa chtěla čtvrť Brno-střed zrevidovat, ale neuspěla. Univerzita tehdy prohlásila, že místa potřebuje třeba pro autobusy.

„V tomto případě Rada města Brna rozhodla, že městské části nevyhovíme, a připojili jsme se tak k požadavku této významné univerzity v Brně,“ zdůvodňuje Kratochvíl.

Univerzita obrany tak má tuto zvláštní výjimku jako jediná vysoká škola v Brně. O výhodnější parkovací stání si ve městě může požádat kdokoliv. Závisí ale na rozhodnutí politiků. Přesná pravidla, kdo na ně má nebo nemá nárok, neexistují.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související