Brno-střed chce nový přechod u hlavního nádraží. Padnout kvůli němu musí zábradlí
Desetitisíce lidí denně kličkují mezi tramvajemi, auty a zábradlími před hlavním vlakovým nádražím v Brně. Velká část z nich běžně zábradlí přelézá nebo obchází, což je v hustém provozu nebezpečné. Radnice Brna-středu chce v místě zřídit nový přechod pro chodce a odstranit část zábran, které magistrát nainstaloval před víc než dvěma lety.
U hlavního nádraží v Brně přes den prakticky neexistuje minuta, kdy by na kolejích nestála alespoň jedna tramvaj. Masy lidí přechází mezi čtyřmi nástupišti, výpravní budovou i nákupním centrem Letmo. Všechna tato místa sice spojují podchody, ale řada lidí volí o polovinu kroků kratší cestu – vstoupí po úzkém chodníčku do kolejí a obejdou dlouhé zábradlí přes silnici, kde se proplétají mezi jedoucími i zaparkovanými auty.
Skokani u nádraží
„Většinou procházíme tudy. Ale je to nebezpečný, protože my tady i velmi často jezdíme autem a tady skáčou lidi pod auto, tak je občas vytroubíme. Je to tady blbě řešené. Ale samy tu přecházíme, zároveň samy nenávidíme, když tu jedeme autem, že nám pod ně lidi skáčou,“ přiznávají dvě dívky, které zrovna zvolily kratší, ale nebezpečnější trasu kolem zábradlí. „Tím podchodem bychom normálně nešly ani omylem, tady chybí nějaký přechod na povrchu,“ dodávají.
Navíc a později
Dřív mohli lidé přejít silnici těsně u vstupů do podchodů, přes dva roky tam ale stojí bílé zábradlí, které svým vzhledem jasně napovídá, že na místě přibylo jaksi navíc a později. Radní Brna-středu Jan Mandát zvolený za ODS a spolek Brno autem chce průchody znovu obnovit a namalovat u nich oficiální přechody pro chodce.
„Vypadá to, že normově to tam vychází a mně se to docela líbí. Pravděpodobně tam kvůli tomu zanikne pár parkovacích míst. Ovšem u nádraží je ten další přechod nezbytně nutný, že můžeme nějaké parkovací místo obětovat,“ říká Mandát.
Riziková lokalita
Vznik přechodů navrhli odborníci na bezpečnost dopravy z Vysokého učení technického v Brně. Ti ve své studii pro radnici připouští, že lokalita je riziková.
„Posouzení nehodovosti bylo provedeno na základě dopravních nehod evidovaných policií ČR. Za poslední 3 roky došlo v okolí zastávek tramvají k 15 srážkám s chodcem, při nichž bylo 13 osob zraněno lehce, a 2 nehody byly bez zranění. Cca polovina těchto nehod se váže k blízkosti stávajícího přechodu pro chodce u ulice Masarykova a druhá polovina těchto nehod u OC Letmo a vchodu do Hlavního nádraží,“ stojí v dokumentu, který má Český rozhlas k dispozici.
„Tam lidé přechází v podstatě všude. Mnohdy vidíte, že zábradlí je nezastaví. Myslím si, že zábradlí tam sice důvodné je, aby se chodci nějak usměrnili, ale ten rozsah, tak jak je to dnes, je zbytečně přehnaný,“ zdůvodňuje svůj záměr Mandát.
Rozhodne magistrát
Zřízení přechodu pro chodce nakonec bude muset rozhodnout nikoliv městská část, ale magistrát. Ten dlouhé roky připravuje celkovou proměnu Nádražní a Benešovy ulice. Radní Petr Kratochvíl z ODS říká, že z Benešovy ulice podle něj nemá být bulvár jen pro pěší, ale dál po ní mají jezdit auta i tramvaje. Přestavbě ale brání vleklé soudní spory.
„Vyvolal jsem jednání se všemi těmi subjekty, se kterými vedeme ty spory, a snažím se nalézt nějaké mimosoudní řešení. Potkali jsme se minulý týden a hledáme další cestu. Rozdělili jsme projekt na etapy podle toho, kde rekonstrukci spory brání a kde ne,“ říká Kratochvíl.
Minulá vládnoucí koalice v Brně navrhovala i zákaz průjezdu autům kolem nádraží. To teď podle Kratochvíla není na stole. Jestli tam bude možné alespoň zřídit přechody pro chodce, bude hodně záležet i na stanovisku policie. Právě ta v roce 2017 doporučila, aby magistrát v místě nejkratších tras zábradlí nainstaloval a průchod pro pěší tak zrušil.
Související
-
To je historické centrum Brna. Pěší zóna připomíná parkoviště či dálnici, řidiči si tudy krátí cestu
Jako dálnici nebo parkoviště bez pravidel označují někteří Brňané pěší zónu v centru města. Tou denně podle magistrátu projede asi patnáct stovek aut.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
