Na pěknú notečku z obýváku Pavla Popelky
Tentokrát jsme se pozvali do obývacího pokoje k Pavlu Popelkovi, který se honosí přízviskem Komenský. Tento etnograf, spisovatel, fotograf a hráč na gajdy vám poví mnohé o muzice, ale také o blížícím se festivalu masopustních tradic Fašank ve Strání.
Pavel Popelka se narodil ve Strání. Po maturitě na Střední průmyslové škole strojnické v Uherském Hradišti vystudoval etnografii a sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1974 pracoval v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Zde působil mezi roky 1990 až 2015 jako ředitel.
Pavel Popelka se věnoval národopisným výzkumům na Uherskobrodsku a na moravských Kopanicích. Nejvíc ho zaujala lidová píseň, kterou sbíral a dále uváděl v život – a to v roli nezaměnitelného zpěváka a hráče na gajdy.
Byl členem folklorního souboru Olšava a také oživil folklorní soubor ve Strání. Popelka patří mezi zakládající osobnosti festivalu masopustních tradic Fašank, který se koná každý rok ve Strání. Vedle muziky a národopisu se věnuje i fotografování. Je zkrátka renesanční osobností se širokým uměleckým záběrem a také dosahem.
Související
-
Před 80 lety se narodila Vlasta Grycová. Na zpěvačku čisté duše vzpomínají její blízcí
V den nedožitých 80. narozenin Vlasty Grycové zavzpomínají na zpěvačku ze Strání Zdena Hovorková, Helena Bretfeldová a Anna Přikrylová.
-
Pojďte s námi na návštěvu! Na pěknú notečku z obýváku Jiřího Severina
Každý měsíc se pozveme do obýváku k někomu, kdo má co říct a kdo ctí lidovou muziku. První obývací pokoj, který navštívíme, je ve Zlíně u Jiřího Severina.
-
Téměř zapomenutý zvuk moravských gajd ožívá v rozhlasových nahrávkách Gajdošů z Kopanic
Do rozhlasového archivu v loňském roce přibylo celkem 34 nahrávek s délkou téměř dvou hodin lidové hudby. Poslechněte si skladby Gajdošů z Kopanic!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
