Téměř zapomenutý zvuk moravských gajd ožívá v nových rozhlasových nahrávkách Gajdošů z Kopanic
Do rozhlasového archivu v loňském roce přibylo celkem 34 nahrávek s délkou téměř dvou hodin lidové hudby. Nyní představujeme první z pěti projektů. Poslechněte si skladby Gajdošů z Kopanic!
V červnu 2019 se ve studiu 7 Českého rozhlasu Brno sešlo instrumentálně zajímavé rodinné trio. Uskupení nesoucí název Gajdoši z Kopanic, přijelo ze Starého Hrozenkova. V prostředí lidové hudby nejsou rozhodně žádnými nováčky. Na gajdy hraje otec Bohumil a syn Jiří Gabrhelovi, zpívá manželka a maminka Lýdie Gabrhelová.
Gajdy je označení pro moravské dudy. Jedná se o starobylý lidový nástroj, který se vyskytoval v mnoha různých provedeních na celém území Moravy, v oblibě byly od Podluží až po Valašsko. Z někdejšího pastýřského nástroje se stal nástroj oblíbený i při svatbách a jiných lidových slavnostech.
Jsou to desítky let, co Gabrhelovi spolupracují se souborem Kopaničárek a Kopaničár. Na počátku 90. let se poprvé představili na Kopaničářských slavnostech jako rodinná muzika. Bohumil Gabrhel obnovil hudební tradici a vydal se na nelehkou cestu vesnického muzikanta. Jako samouk jezdil na zkušenou do Brna, na Valašsko a do jižních Čech. Dnes jsou již Gajdoši z Kopanic zkušeným a znalým hudebním uskupením.
Muzikanti vytvořili v rozhlasovém studiu celkem osm nahrávek lidových písní, které jsou především z moravsko-slovenského prostředí. Záměrně bylo osloveno úzké složení dvou gajdošů a zpěvačky, aby nahrávky daly vyniknout rodinné souhře a zvukově-zpěvné vyladěnosti.
Za pořízením nových nahrávek Gajdošů z Kopanic stojí hudební režisérka Kateřina Kovaříková a také zvukový mistr Michal Zelinka, který se postaral o záznam i následný hudební mix.
Související
-
Bromovci válí, staronové i nové vály! Poslechněte si nové nahrávky Rozhlasového Big Bandu
Rozhlasový Big Band Gustava Broma je špičkou mezi orchestry svého druhu u nás. Konečně stovky minut rozhlasových a televizních nahrávek jsou toho důkazem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
