Mramor už nebude pod linoleem, brněnský rozhlas po rekonstrukci znovu zazáří

28. červen 2019

Hlavní schodiště v brněnském sídle Českého rozhlasu mají architekti ve svých knihách jako jedno z mimořádných děl svého vzoru. Slavného funkcionalistického architekta Ernsta Wiesnera.

A obdivují je přesto, že teď původní mramorové schody kryje linoleum a po stěnách se pnou nová potrubí. Do půl roku bude vše jinak.

V budově Českého rozhlasu Brno začala další etapa rekonstrukce. Domu vrací krásu a eleganci, ale současně z něj dělá důstojné sídlo veřejnoprávního média. Architekti dokazují, že i když stavba v letech 1923 až 1925 vznikala pro Českou banku Union, její funkcionalistické pojetí umožňuje budovu i dnes účelně přestavět.

Studio číslo 7 Českého rozhlasu Brno po rekonstrukci v roce 2018

„Rekonstrukce je výjimečná i tím, že se uskuteční za provozu. Žádá to obrovskou toleranci všech rozhlasáků a pochopení posluchačů, za něž si zaslouží předem poděkování,“ zdůrazňuje ředitelka studia Hana Ondryášová.

První etapa skončila, druhá začíná

První etapu rekonstrukcí má brněnský rozhlas za sebou – v přízemí vznikla nová výrobní studia včetně staronového Studia 7 v původní bankovní hale. Režijní komplex patří k nejmodernějším v republice. Navíc rozhlas při první etapě oprav získal v podzemí zázemí pro fonotéku a archivy. A také napojení všech inženýrských sítí, běžně nevnímaných, ale o to potřebnějších.

2. etapa rekonstrukce budovy Českého rozhlasu Brno

„Začíná druhé etapa. Ta vrátí historický vzhled mramorovému schodišti, ale také dá budově funkční výtah, moderní vytápění, sociální zařízení a rozvody inženýrských sítí do všech pater,“ připomíná vedoucí provozu studia Martin Kozlovský, který teď tráví s architekty a stavaři téměř každou chvíli.

Vše za provozu, rozhlas bude půl roku staveništěm

Architekti z brněnského ateliéru Tišnovka pod vedením Miloše Klementa museli navrhnout opravy tak, aby nikdy nebyla zcela ochromena práce rozhlasu. A stavební firma zase musela požadavkům vyhovět. I když to znamená třeba stavět na chodbách příčky omezující šíření prachu a hluku. Nebo používání sbíječek aspoň zčásti podřídit rytmu života rozhlasu.

Kompletní repase či výměna prvků vytápění se dotkne prakticky každé místnosti. „Znamená výměnu všech rozvodů a repasování litinových otopných těles. To se uskuteční přímo v dané místnosti. Omezí to stěhování a další komplikace,“ dodává Martin Kozlovský.

Do roku 2021 dojde i na vysílací patro, halu či střechu

Všechny práce na druhé etapě by měly být hotovy do druhé poloviny ledna 2020. A celkem přijdou na více než 20 milionů korun.

Natáčení na střeše budovy Českého rozhlasu Brno.

Souběžně pokračují přípravy závěrečné části oprav. Ta umožní umístění vysílacího komplexu do mezipatra, tedy do prostor bývalé fonotéky. Opravy se dočká i vstupní hala, ředitelské schodiště, recepce a další místnosti. Památkovou perličkou další etapy bude kromě revitalizace haly také oprava střechy. Tam architekt Ernst Wiesner umístil jednu z prvních střešních zahrad ve střední Evropě. Obdivoval ji i legendární architekt Le Corbusier, označovaný za jednoho z nejvýznamnějších architektů 20. století. Oprava čeká i další chloubu budovy, centrální světlík, který v době vzniku stavby neměl obdoby.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral při návštěvě brněnského studia označil opravu jeho budovy za mimořádně důležitou. A slíbil udělat vše pro to, aby v roce 2021 byla jako ze škatulky. Hodna architektonických učebnic i brněnského rozhlasu, který je s ní spojen od roku 1950. A pro který je letos zahájená část oprav dárkem k jeho 95. výročí.

Rozhlas, který má i svůj trezor

  • Sídlo Českého rozhlasu v Beethovenově ulici v Brně vzniklo v letech 1923-1925 pro Českou banku Union.
  • Navrhl ji architekt Ernst Wiesner (1890-1971), jeden z nejvýznamnějších architektů funkcionalismu. Použil řadu moderních prvků jak v podobě stavby (nosná konstrukce, centrální světlík, střešní zahrada), tak v detailech (zachována jsou původní kování, kliky a další části).
  • Po znárodnění bank budovu v roce 1950 získal rozhlas, který z ní udělal hlavní (a po vyklizení Stadionu na Kounicově jediné) působiště. Při všech úpravách se jejich autoři snažili ctít původního ducha budovy. Zůstaly zachované i části původní banky včetně trezoru o rozměru 7x7 metrů.
  • Rozsáhlá rekonstrukce začala v roce 2017 a měla by skončit v roce 2021. Vzniká podle návrhu Miloše Klementa z Ateliéru Tišnovka. Obnoví i některé původní nyní neviditelné prvky budovy.
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.