Mramor už nebude pod linoleem, brněnský rozhlas po rekonstrukci znovu zazáří
Hlavní schodiště v brněnském sídle Českého rozhlasu mají architekti ve svých knihách jako jedno z mimořádných děl svého vzoru. Slavného funkcionalistického architekta Ernsta Wiesnera.
A obdivují je přesto, že teď původní mramorové schody kryje linoleum a po stěnách se pnou nová potrubí. Do půl roku bude vše jinak.
V budově Českého rozhlasu Brno začala další etapa rekonstrukce. Domu vrací krásu a eleganci, ale současně z něj dělá důstojné sídlo veřejnoprávního média. Architekti dokazují, že i když stavba v letech 1923 až 1925 vznikala pro Českou banku Union, její funkcionalistické pojetí umožňuje budovu i dnes účelně přestavět.
„Rekonstrukce je výjimečná i tím, že se uskuteční za provozu. Žádá to obrovskou toleranci všech rozhlasáků a pochopení posluchačů, za něž si zaslouží předem poděkování,“ zdůrazňuje ředitelka studia Hana Ondryášová.
První etapa skončila, druhá začíná
První etapu rekonstrukcí má brněnský rozhlas za sebou – v přízemí vznikla nová výrobní studia včetně staronového Studia 7 v původní bankovní hale. Režijní komplex patří k nejmodernějším v republice. Navíc rozhlas při první etapě oprav získal v podzemí zázemí pro fonotéku a archivy. A také napojení všech inženýrských sítí, běžně nevnímaných, ale o to potřebnějších.
„Začíná druhé etapa. Ta vrátí historický vzhled mramorovému schodišti, ale také dá budově funkční výtah, moderní vytápění, sociální zařízení a rozvody inženýrských sítí do všech pater,“ připomíná vedoucí provozu studia Martin Kozlovský, který teď tráví s architekty a stavaři téměř každou chvíli.
Vše za provozu, rozhlas bude půl roku staveništěm
Architekti z brněnského ateliéru Tišnovka pod vedením Miloše Klementa museli navrhnout opravy tak, aby nikdy nebyla zcela ochromena práce rozhlasu. A stavební firma zase musela požadavkům vyhovět. I když to znamená třeba stavět na chodbách příčky omezující šíření prachu a hluku. Nebo používání sbíječek aspoň zčásti podřídit rytmu života rozhlasu.
Kompletní repase či výměna prvků vytápění se dotkne prakticky každé místnosti. „Znamená výměnu všech rozvodů a repasování litinových otopných těles. To se uskuteční přímo v dané místnosti. Omezí to stěhování a další komplikace,“ dodává Martin Kozlovský.
Do roku 2021 dojde i na vysílací patro, halu či střechu
Všechny práce na druhé etapě by měly být hotovy do druhé poloviny ledna 2020. A celkem přijdou na více než 20 milionů korun.
Souběžně pokračují přípravy závěrečné části oprav. Ta umožní umístění vysílacího komplexu do mezipatra, tedy do prostor bývalé fonotéky. Opravy se dočká i vstupní hala, ředitelské schodiště, recepce a další místnosti. Památkovou perličkou další etapy bude kromě revitalizace haly také oprava střechy. Tam architekt Ernst Wiesner umístil jednu z prvních střešních zahrad ve střední Evropě. Obdivoval ji i legendární architekt Le Corbusier, označovaný za jednoho z nejvýznamnějších architektů 20. století. Oprava čeká i další chloubu budovy, centrální světlík, který v době vzniku stavby neměl obdoby.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral při návštěvě brněnského studia označil opravu jeho budovy za mimořádně důležitou. A slíbil udělat vše pro to, aby v roce 2021 byla jako ze škatulky. Hodna architektonických učebnic i brněnského rozhlasu, který je s ní spojen od roku 1950. A pro který je letos zahájená část oprav dárkem k jeho 95. výročí.
Rozhlas, který má i svůj trezor
- Sídlo Českého rozhlasu v Beethovenově ulici v Brně vzniklo v letech 1923-1925 pro Českou banku Union.
- Navrhl ji architekt Ernst Wiesner (1890-1971), jeden z nejvýznamnějších architektů funkcionalismu. Použil řadu moderních prvků jak v podobě stavby (nosná konstrukce, centrální světlík, střešní zahrada), tak v detailech (zachována jsou původní kování, kliky a další části).
- Po znárodnění bank budovu v roce 1950 získal rozhlas, který z ní udělal hlavní (a po vyklizení Stadionu na Kounicově jediné) působiště. Při všech úpravách se jejich autoři snažili ctít původního ducha budovy. Zůstaly zachované i části původní banky včetně trezoru o rozměru 7x7 metrů.
- Rozsáhlá rekonstrukce začala v roce 2017 a měla by skončit v roce 2021. Vzniká podle návrhu Miloše Klementa z Ateliéru Tišnovka. Obnoví i některé původní nyní neviditelné prvky budovy.
Související
-
VIDEO: Tady bydlí rozhlas Brno. Jediný na světě má vlastní trezor
Architekt David Vávra se vydal prozkoumat rozhlasový trezor při natáčení dokumentu Tady bydlí rozhlas.
-
FOTO: Nejstarší moravské rádio slavilo 95 let. Přáli mu Petr Bende či Ondřej Brzobohatý
Diváky zaplněná Brněnská přehrada aplaudovala vystupujícím i gratulantům, kteří společně přáli Českému rozhlasu Brno k jeho 95. narozeninám.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka