Milan Uhde: navzdory věcem, které by dnes udělal jinak, je šťastný člověk

Milan Uhde na besedě Ve zpětném zrcátku v MZK v Brně.
Milan Uhde na besedě Ve zpětném zrcátku v MZK v Brně.

Reportáž Evy Schulzové z besedy na závěr výstavy Oči Brna: Milan Uhde.

Moravská zemská knihovna od počátku roku 2015 pořádá cyklus Oči Brna – brněnské osobnosti a osudy. Každý měsíc je věnován jednomu významnému tvůrci, či zesnulému, jehož život a dílo jsou spjaty s Brnem. V knihovně lze navštívit výstavu o jeho tvorbě, konají se besedy, autorská čtení, koncerty a další kulturní akce.

Letošní říjen byl věnován dramatikovi a prozaikovi Milanu Uhdemu, který loni oslavil osmdesátku. Zájemci mohli navštívit například první uvedení hry Mariina volba a na závěr výstavy se zúčastnit besedy se samotným autorem a dalšími brněnskými osobnostmi, spojenými s různými fázemi Uhdeho života a tvorby. Autorkou výstavy a moderátorkou akce Ve zpětném zrcátku byla dramaturgyně cyklu Oči Brna Romana Macháčková.

Petr Oslzlý, nově zvolený rektor JAMU a dlouholetý dramaturg Divadla Husa na provázku, vzpomínal na spolupráci s dramatikem v první polovině 70. let. Milan Uhde v té době patřil k zakázaným autorům a jeho texty kryl svým jménem režisér Zdeněk Pospíšil. Tak vznikl i Uhdeho nejslavnější scénář Balada pro banditu a následně její filmová adaptace v režii Vladimíra Síse.

Účastníci besedy se tak dověděli, že Petr Oslzlý byl první, koho napadlo, že skutečným autorem precizně vypracovaných scénářů s originálními písňovými texty není chaotický a bohémský Zdeněk Pospíšil.

Dokumentarista a režisér Břetislav Rychlík, další z autorů besedy, natočil portrét dramatika pro cyklus GEN, který se v úvodu besedy promítal, a v divadle inscenuje Uhdeho hry (na duben 2018 připravuje obnovenou premiéru hry Zázrak v černém domě v divadle Reduta).

Do vyprávění vnesl téma politického působení Milana Uhdeho na začátku 90. let. Třetí z pozvaných dramatikových přátel, básník a esejista Pavel Švanda, připomněl 60. léta v redakci časopisu Host do domu, kdy tam oba působili.

Ještě přínosnější byla glosa Vrstevníkův pokus o Uhdeho, kterou P. Švanda napsal přímo pro tuto příležitost. Ve stručném textu výstižně charakterizuje dílo Milana Uhdeho s použitím názvu dramatu Hoře z rozumu od ruského dramatika A. S. Gribojedova.

Milan Uhde na besedě Ve zpětném zrcátku v MZK v Brně.

Jeho texty přirovnává v českém kontextu k tvorbě Václava Havla, dalšího autora z proslulé generace „šestatřicátníků,“ v evropském k F. Dürrenmattovi.

Nejpestřejšími vzpomínkami pochopitelně přispěl sám Milan Uhde, jehož upřímnost, vypravěčský styl bez sentimentu, bez servítků a bez pokusu zakrýt vlastní omyly mohli posluchači ocenit již při poslechu četby na pokračování z jeho autobiografické knihy Rozpomínky. Co na sebe vím (Torst a Host, 2013), kterou nastudoval režisér Lukáš Kopecký s Igorem Barešem v hlavní roli.

Milan Uhde o sobě říká, že je dnes, po všem, co prožil, co se mu povedlo i co by třeba dnes udělal jinak, šťastný člověk. A skutečně tak působí.