Méně spekulovat a mít odvahu vystoupit z řady aneb ohlédnutí za festivalem Meeting Brno
Festival Meeting Brno se letos uskutečnil popáté. Tentokrát netradičně, ve dvou částech, s dvouměsíční prázdninovou pauzou.
Poslechněte si rozhovor s viceprezidentem festivalu Davidem Mackem, který se ohlíží za prožitými festivalovými dny a přibližuje, jak zůstávají otisky festivalu přítomné ve městě a celém regionu i po zbytek roku.
Proč Meeting?
Svým názvem se festival odkazuje k Meeting Rimini. Tento multižánrový italský festival se čtyřicetiletou historií se stal inspirací organizačnímu týmu vedení brněnského festivalu, jak říká David Macek. Meeting v angličtině znamená setkání. A o to přesně pořadatelům jde, zprostředkovat setkání, na kterých by se střetli lidé z různých společenských, náboženských, kulturních a věkových skupin. Prostor k dialogu, mluvení s druhými, a nikoliv o druhých, jisté úsilí, které návštěvníci musí vkládat do účasti na festivalu, je příznačné jak pro italské Meeting Rimini, tak pro tuzemské Meeting Brno. V obou případech má v programu své místo i ekumenický a mezináboženský dialog.
Proč Brno?
Organizátoři o festivalu rádi mluví jako o plodu, který vzešel z česko-německého Roku smíření 2015. Tehdy představitelé města vyjádřili lítost nad událostmi z roku 1945, především nad hromadným odsunem německy mluvících obyvatel. Tak se podařilo obnovit vazby zpřetrhané historickými událostmi a částečně navázat na oboustranně obohacující kulturní i společenské vazby.
Je to právě paměť města a regionu, o kterou stojí za to pečovat, připomínat si ji a brát v úvahu její mnohonárodnostní, kulturně i nábožensky rozmanitou povahu. Paměť města a konkrétních míst v něm dala vzniknout třem brněnským historickým stezkám již v roce 2017. Průvodce židovskou historií, Ústředním hřbitovem a moravským Manchestrem jsou zcela k dispozici veřejnosti. Festival Meeting Brno se tak promítá do života obyvatel i mimo festivalové dny a nabízí mimo jiné i další možný přístup, jak uchopit urbánní prostor, ve kterém se pohybuje na čtyři sta tisíc obyvatel.
Mše, koncert i divadlo
Festivalový program se nenese v duchu snadně přístupné zábavy. Ačkoliv je vstup na většinu akcí zdarma, žádá si účast na jednotlivých událostech od návštěvníků jiný vklad. Může jím být například vynaložené úsilí při hledání místa konání jednotlivých akcí, síla a odhodlání vydržet při přesunech site specific událostí, pozornost při přednáškách a diskuzích v podvečerních hodinách, vytrvalost a fyzická námaha při Pouti smíření. Přestože tedy jednotlivé události jsou pro jejich návštěvníky výzvou, návštěvnost podle slov Davida Macka rok od roku roste. Kromě toho se velká část festivalu odehrává v atraktivním prostřední augustiniánského opatství na Mendlově náměstí a v exkluzivním prostředí slavných architektonických památek brněnského funkcionalismu, jako je Löw-Beerova nebo Arnoldova villa.
Festival s posláním
Platforma, kterou je Meeting Brno, nabízí nejen kulturní program, ale přináší i odborné historické a společensko-vědní přednášky či diskuze, kde kromě rozšiřování povědomí o tématech je také dostatek prostoru pro reflexi.
Nejen to na festivalu oceňuje i patronka letošního ročníku Daniela Hammer-Tugendhat: „Zabývat se vlastní minulostí a kulturní rozmanitostí současnosti pomáhá tomu, abychom byli imunní vůči populistické politice. Myslím, že není nic, co by k tomu mohlo přispět lépe, než setkání různých lidí s různými názory a pohledem na svět. To může pomoci k odbourání předsudků, rozvoji empatie, porozumění a tolerance.“
Související
-
Host: sociolog David Macek, ředitel Nadace DRFG a kulturního festivalu Meeting Brno
Jak se mu daří skloubit různorodé pracovní aktivity? Co spojuje Florencii a Brno? Jak účinně pomáhat dětem z dětských domovů? Moderuje Zbigniew Czendlik.
-
Letošní Meeting Brno připomíná skutečnou hodnotu svobody
Nedaleko pomníku Rudoarmějce na Moravském náměstí proběhlo 29. května slavnostní zahájení již 4. ročníku festivalu Meeting Brno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.