Mendelova polární stanice, kterou vybudovala brněnská Masarykova univerzita, po osmi týdnech osiřela

16. březen 2007
Aktuálně

Antarktická polární stanice Johana Gregora Mendela, kterou vybudovala brněnská Masarykova univerzita, má za sebou první úspěšnou sezónu. Vědci z univerzity, České geologické služby a Akademie věd na ostrově Jamese Rose v blízkosti jižního polárního kruhu strávili celkem osm týdnů a zkoumali tam odledněná území.

Domů se vrátili hezky opálení, přivezli s sebou nasbírané vzorky hornin, rostlin a data, která budou zpracovávat ještě řadu měsíců. V létě totiž panují na ostrově Jamese Rose příjemné teploty okolo nuly. Teprve koncem února se ochladilo až k minus patnácti stupňům Celsia. I tak ale vědcům nejvíce ztěžovalo práci počasí, hlavně prudké vichřice. "Pokud vám příroda ztíží podmínky tak, že nemůžeme opravdu otevřít dveře od stanice, tak toho pak v terénu moc neuděláte. Nicméně byly operace, které se musely vykonávat i za takového počasí, a to pak i do toho počasí musíte vyjít," popisuje biolog Miloš Barták.

V polovině ledna teploty vystoupily až na plus dvanáct stupňů ve stínu, což usnadnilo instalaci měřících zařízení. Podle vedoucího expedice Pavla Proška, který už v Antarktidě pobýval několikrát, však bylo letošní léto chladnější a srážkově bohatší než obvykle. "Člověk nemůže do Antarktidy jet s tím, že bude kalkulovat, tam bude letos bezvadně. Zvlášť geologové, kteří hodně vyjížděli na zodiacích, tak měli problémy dostat se na vodu, protože vítr nahnal led do kanálu Prince Gustava, zacpal ho, že se prostě nešlo pohybovat. Dokonce se nám jednou stalo, že zůstaly na moři a my jsme je z pevniny, z kopců pomocí tří vysílaček navigovali, jak mají najíždět, kudy se z toho dostat ven," říká Pavel Prošek.

Ten si také pochvaluje, že stanice, jejíž provoz je velmi ekologický, je dobře postavená a na rozdíl od jiných stanic dobře odolává i prudkému větru. Horší to bylo při expedicích, kdy vědci museli přečkat špatné počasí ve stanu. "To se stalo jednou nebo dvakrát, to byli kluci v horách na takové ploché stolové hoře, kde se nebylo kam se stanem schovat. Takže naštěstí byli vybaveni naprosto perfektně a nezbylo jim než prostě vlézt do stanu a být tam, hybernovat, občas něco sníst a spát a v tom okamžiku funguje lidský organismus velmi dokonale, protože on se uspává," popisuje vedoucí expedice Pavel Prošek. Geologové pracovali na rekonstrukci změn zalednění ve vztahu ke globálním změnám klimatu a vytvářeli geologickou mapu oblasti. Klimatologové prováděli meteorologická měření. A botanici zkoumali sinice, řasy, mechy a lišejníky.

V celosvětovém měřítku je unikátní, aby polární stanici vybudovala univerzita. Stavba stála asi šedesát milionů korun. Rektor Petr Fiala bude usilovat, aby na její provoz v dalších letech přispíval i stát. "Pokud jde o prostředky na samotný výzkumný program, tak ty budou zajištěny z grantových prostředků, z veřejných soutěží tak, jak to děláme dosud. S čím se chceme obrátit na stát, je krytí nákladů spojených s logistikou, které se pohybují ročně kolem osmi až deseti milionů korun. Tady se domníváme, že pomoc českého státu pro stanici, která slouží celému českému výzkumu a má mezinárodní význam, by byla určitě namístě," dodává rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.