Marek Šalanda o svém putování po hranici Česka a Slovenska: Cílem pro mě nejsou kilometry, ale lidé

„Tehdy mě Jiří Kokmotos (vedoucí programu Českého rozhlasu Brno, pozn. red) vezl na start mé cesty a říkal: ‚Marku, příští rok bude 100 let od vzniku Československa. Co by se tak dalo vymyslet?‘ A já už po dvou dnech věděl, že do toho půjdu,“ vzpomíná Šalanda. A tak letos v dubnu přešel pěšky po československé hranici, ze slezské Hrčavy až do moravského Lanžhota.

„Samotná hranice má okolo 250 km, já ušel necelých 360 km, protože jsem to bral cikcak,“ popisuje Šalanda cestu, při níž sešil republiku. A pokračuje: „To, co mě na cestách baví nejvíc, není ani tak chození, jako to různé navštěvování lidí.“ Jak se těšil na všechna ta setkání, co ho po cestě čekala, ani si neuvědomoval například náročnost terénu. Puchýře prý neměl, jen na bolest si musel po prvních pár dnech zvyknout.

Rozdělení Československa

„To je neuvěřitelné, k čemu v oblasti hranic dochází. My víme o setkávání Čechů a Slováků na Velké Javořině. Ale těch míst setkání jsou na hranici desítky,“ popisuje zážitek z cesty Marek Šalanda. Dodává, že nezná nikde na světě hranici, kde by se takhle setkávali lidé ze dvou rozdělených států. „Všichni lidé okolo hranic mi říkali, že s rozdělením Československa nesouhlasili a že je to mrzí. Ale taky jsem se setkal s názorem, že je dobře, že jsme se rozdělili. Každý je na svém území a můžeme se mít víc rádi. Hranice mezi Českou a Slovenskou republikou nás vlastně vůbec nerozděluje, ale naopak spojuje.“

Jaké má Marek Šalanda plány na příští rok? Poslechněte si rozhovor plný smíchu a příběhů z cest.