Lze se připravit na smrt? Souvisí to i s prohlubováním vzdálenosti mezi lidmi
Člověk na konci života si bytostně přeje oboustranné odpuštění, říká ředitel Hospice svaté Alžběty v Brně.
„Člověk na konci života to neřeší tak, jak to řešíme my – no jo, já mu odpustím, ale on to zavinil, tak on musí přijít a odprosit. Jemu je úplně jedno, kdo to způsobil, on rád natáhne ruku, a i když je vina na té druhé straně, tak si bytostně přeje se s tím člověkem usmířit,“ doplňuje onkolog Josef Drbal.
Hospicové péči se nevěnuje pouze z pozice ředitele Hospice svaté Alžběty v Brně, ale i jako lékař, který o umírající pečuje. Časté setkávání se smrtí ho před tématem vlastní smrtelnosti neuzavírá, naopak považuje za zdravé, aby se člověk občas u tématu své konečnosti zastavil.
Nikdo nemá zajištěnou ani vteřinu života, říká host
„My máme pořád stres, plány, zítra musím toto, za čtrnáct dní mám termín. Ta situace vás ale vede k tomu – ne, teď odcházíš, nic nebudeš dokončovat, nic nebudeš vysvětlovat. Takže to je také dobré si uvědomit, že pořád plánujeme, ale my přece tady nemáme zajištěnou ani vteřinu dalšího života,“ dodává Josef Drbal.
Lze s tématem smrti pracovat ještě v době, kdy jsme plní sil? A stoupá v české společnosti touha zemřít doma? Více v rozhovoru z pořadu Host Dne na Moravě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
