Ekologická pohřebiště? Brněnská architektka Blanka Solár navrhla pietní biocentra v souladu s přírodou

9. listopad 2023

Udržitelnost a ekologické trendy vstupují i do tak citlivých oblastí, jako je pohřbívání. Jak by mohla vypadat pohřebiště budoucnosti? Tuto otázku si položila absolventka Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně Blanka Solár.

Čtěte také

Pracuje při tom s návrhem pietních biocenter, tedy pohřebišť bez klasických hrobů. Vizi si lze zjednodušeně představit jako krajinný prvek v podobě luk či řídkých lesů, který by přirozeně navazoval na okolní ráz krajiny, ovšem s ohledem na důstojné uctění památky zesnulých. Neznamená to tedy, že by chyběla například označení míst uložení ostatků. Smyslem návrhu je pojetí pohřbívání se vztahem k přírodním zákonitostem, ekologii a udržitelnosti. „Nejde o žádné dogma, jak by měla pohřebiště vypadat,“ říká Solár. Jejím cílem je spíše otevřít nové možnosti volby místa a způsobu posledního odpočinku těm, kteří cítí potřebu na své poslední cestě splynout s přírodou, nikoli pouze symbolicky.

Blanka Solár

Současná česká legislativa je podle Blanky Solár omezena v podstatě na dvě možnosti – uložení ostatků do hrobu nebo kremaci. Ty s sebou však nesou i nemalou ekologickou zátěž. Možnou alternativou do budoucna by mohla být tzv. teramace, tedy kompostování lidských ostatků. Takový způsob by pak mohl být vhodným základem právě pro pietní biocentra.

Pro řadu lidí je však toto pojetí pohřbívání stále těžko přijatelnou možností. „Uvědomuji si citlivost celého tématu,“ dodává architektka. Pochopení všech souvislostí, které jsou se současnými způsoby pohřbívání spjaty, může být vzhledem k obsáhlosti tématu obtížné.

Blanka Solár se proto věnuje také osvětě, vede řadu diskuzí s laickou i odbornou veřejností a nedávno svou vizi prezentovala v brněnské Galerii Mini na výstavě Hřbitov bez hrobů; pietní biocentrum?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.