Lidé ještě dlouho po 17. listopadu vůbec netušili, co chtějí, říká Jiří Voráč a zve na Festival 30 let svobody

Listopadové dny roku 1989 v ulicích Prahy, takto to konkrétně vypadalo u Mánesa
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Listopadové dny roku 1989 v ulicích Prahy, takto to konkrétně vypadalo u Mánesa

Jiří Voráč zve na třídenní multižánrový festival, jehož součástí je premiéra střihového filmového dokumentu Brněnský listopad.

„Festival pořádá Masarykova univerzita u příležitosti 30. výročí demokratického antikomunistického převratu,“ vysvětluje profesor Jiří Voráč, který je tvůrcem jeho programu a částečně se podílí i na produkci. „Dostal jsem se k tomu pravděpodobně díky tomu, že jsem pamětník jako jeden z tehdy stávkujících studentů a zakladatelů studentského stávkového výboru. Ale dílem také jako filmový historik, protože celý festival se odehrává v Univerzitním kině Scala, a tudíž má i filmový program a i za ten jsem odpovědný.“

Festival je multižánrový a nezahrnuje tedy pouze filmy, ale i vernisáž výstavy, uvedení nové knihy a tři debaty. Probíhá od soboty do pondělí, 16. – 18. listopadu. Masarykova univerzita jej pořádá nejen pro svoje studenty a pedagogy, ale i pro veřejnost, vstup na všechny akce je volný.

„Univerzita se dlouhodobě snaží vstupovat do veřejného společenského kulturního prostoru jako aktivní účastník a tímto naplňuje svou strategii,“ říká Jiří Voráč. „Zároveň se tím naplňuje historická úloha univerzit jako aktivních veřejných činitelů, která se projevila už v listopadu 1989, a logicky jsou to dnes zase univerzity, které tohoto výročí jako klíčového společenského mezníku využívají k tomu, aby podnítily společenskou debatu nejenom o historii, ale také o společenském vývoji po listopadu 1989.“

Jeden večer, jedno téma

Ohniskem i hlediskem festivalu je Brno a jižní Morava. „Nemůžeme a nechceme ale pominout ani témata, která to přesahují,“ podotýká Jiří Voráč. Každý ze tří večerů je věnován jednomu rámcovému tématu. V sobotu jím je národní a mezinárodní kontext 17. listopadu 1989, klíčovými účastníky prvního večera budou především pamětníci a aktéři tehdejších událostí: Zdena Mašínová, Kateřina Šimáčková, Jiří Černý, Petr Oslzlý a Milan Uhde.

Tématem druhého, nedělního, večera je 17. listopad 1989 v Brně. „Tam se chceme až mikroskopicky zaměřit na to, jak probíhaly události od 17. listopadu do konce roku, tedy do volby Václava Havla prezidentem,“ upřesňuje profesor Voráč. „Součástí tohoto večera bude slavnostní otevření výstavy dobových fotografií a archivních dokumentů v prostorách kina Scala.“

Brněnský listopad

Mimořádně zajímavou součástí bude nedělní premiéra střihového filmového dokumentu s názvem Brněnský listopad. Jiří Voráč je jeho tvůrcem: „Dokument je unikátním projektem, což se ukázalo v průběhu realizace nápadu. Vycházel jsem z toho, že existuje spousta dokumentů a dokumentárních rekonstrukcí listopadových událostí, které se ale zaměřují na celostátní a hlavně pražskou úroveň. Mě zajímal pohled lokální.“

Dokument čerpá z archivu České, tehdejší Československé televize, ale i ze soukromých archivů. „Nejzajímavějším zdrojem je archiv Aleše Záboje, který byl jeden z prvních, kdo měl v Brně soukromou kameru a už ve druhé polovině osmdesátých let zachycoval alternativní aktivity,“ uvádí Jiří Voráč. Aleš Záboj, zaměstnanec JAMU, zachytil hlavně události na brněnském náměstí Svobody a v prostředí divadel.

„Unikátním zdrojem se staly nahrávky Jiřího Vanýska mladšího, který už je na onom světě,“ připomíná Voráč. Z Vanýskovy pozůstalosti se podařilo získat čtyři VHS kazety s natočeným materiálem. „Jiří Vanýsek mladší byl tehdy studentem FAMU. Kromě něj se natáčet do Brna vypravil i jeho tehdejší spolužák Vítězslav Kopřiva, který je dalším ze soukromých zdrojů. Natočil hezkou reportáž z Divadla Husa na provázku.“

Smazané nahrávky

Československá televize v Brně natáčela v listopadu 1989 sice kontinuálně, archivy videonahrávek se však později mazaly. Zachovalo se tedy jen torzo natočeného materiálu. „Mediální obraz zvláště těch prvních dnů, který vytvářela Československá televize, byl ale naprosto deformovaný a neodpovídal faktické realitě. Navíc úplně postrádá autentickou atmosféru té převratné, hektické, euforické doby,“ popisuje Voráč. V soukromých archivech se naopak našlo zachycení unikátních, bezděčných momentů. „Snažíme se ten film postavit na principu mikrohistorie, ve které se střetávají velké dějiny s dějinami každodennosti, navíc zasazenými do druhého města republiky.“ Výsledným obrazem je podle tvůrce filmu lidská tragikomedie: „Je na tom vidět obrovský ideový zmatek. Lidé ještě dlouho po 17. listopadu vůbec netušili, co chtějí a jak by to mohlo vypadat. Pořád se tam ozývaly záchvěvy návratu k osmašedesátému roku.“

Po projekci střihového dokumentu Brněnský listopad (v neděli 17. listopadu ve 20 hodin) proběhne v kině Scala debata, v níž budou na stejné téma mluvit Zdenka Rusínová, Hana Holcnerová, Vojtěch Šimíček, Michal Přibáň, Břetislav Rychlík a Jaromír Volek.

Rámcovým tématem pondělního večera pak bude vývoj od listopadu 1989 k dnešku. „Posuneme se od pamětnického zacílení k reflexi těch událostí a v debatě budeme mít opět velmi vzácnou sestavu lidí, kteří výrazně utvářeli polistopadový režim,“ těší se Jiří Voráč. Přijdou Eliška Wágnerová, Anna Šabatová, Karel Schwarzenberg a Miroslav Vaněk – autor knihy 100 studentských (r)evolucí, která bude představena. „Za největší osobní vítězství považuji účast Petra Zemana. To je významný disident, chartista, účastník Občanského fóra v Brně, ale především je to člověk, který po Listopadu budoval nové bezpečnostní služby,“ shrnuje Jiří Voráč.