Léčba revmatu bez vedlejších účinků? Brněnští vědci testují nové léky na chronické záněty kloubů

„Je to nesmírně bolestivé. Pohyb končetinami, prsty, takže jsou lidé velmi limitovaní v tom, co mohou dělat,“ popisuje vedoucí výzkumu Lukáš Kubala nejčastější projevy revmatu. Chronické autoimunitní onemocnění napadá především klouby. Ty v důsledku zánětu natékají a zhoršuje se jejich hybnost. Postižení pak může vést až k úplné invaliditě.

„Postihuje to i relativně mladé lidi, po třicítce, po čtyřicítce už můžou být výrazně postiženi. V současnosti jsou používány různé typy terapií. Ale ty obecně jenom potlačují zánětlivé procesy, neléčí.“

Vědci proto začali hledat způsob, jak stávající léky vylepšit. Zaměřili se přitom na vývoj speciálních nanopolymerů. Díky nim by se léčiva mohla dostávat přímo do místa zánětu a nerozkládala by se už v okolních tkáních, jako tomu bylo doposud. Účinky nové terapie testuje v laboratoři studentka Masarykovy univerzity Daniela Rubanová. Její práci ocenilo letos i město Brno v soutěži pro talentované doktorandy.

Bez vedlejších účinků

„Hlavní výhodou pro pacienta by bylo právě to, že by byl částečně ušetřen různých vedlejších účinků, které jeho současná léčba má.“ Pacienti trpí například kardiovaskulárními a kožními problémy. Kromě jejich odstranění by vědci chtěli zapracovat také na celkové výdrži léků.

„Vzhledem k tomu, že nanopolymer by mohl i prodloužit cirkulaci léčiva v krvi, tak by například nemusel na terapii docházet tak často jako teď,“ objasňuje Rubanová.

Genetika i životní styl

Revma postihuje jedno až dvě procenta celkové populace. Na vině je genetika i nezdravý životní styl. „U většiny autoimunitních onemocnění jsou častěji postiženy ženy než muži. Vypadá to, že výskyt je vyšší v rozvinutých zemích, to může být zase nějaký důsledek životního stylu jedinců.“

Na výzkumu vědci spolupracují také s kolegy z Ústavu makromolekulární chemie a Revmatologického ústavu v Praze. Účinky nových léků budou společně testovat minimálně další čtyři roky.