Kraje proti Brnu: když nerozšíříte spalovnu, nemáme kam vozit odpad

Čtěte také

iROZHLAS

Co s brněnskou spalovnou? Zelení ji chtějí rozšířit, ODS kontruje ‚popelnicí Česka‘

Zastupitelé Brna se mimořádně sejdou, aby po odkladu z minulého týdne rozhodli o tom, jestli zastaví sedm let připravovanou zakázku na stavbu třetího kotle v městské spalovně firmy SAKO. Jde o investici za 4,6 miliardy korun, na kterou je už několik měsíců vybraná stavební firma, která má vydaná všechna potřebná povolení včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí a taky finanční podporu ministerstva životního prostředí. Putovat na to má dotace 2,8 miliardy korun z evropského modernizačního fondu.

Vládnoucí strany v Brně, tedy ODS, TOP 09, ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN, dlouhodobě deklarovaly, že Brno svou spalovnu rozšíří. Před několika týdny až měsíci ale najednou došlo u členů nejsilnější ODS k názorovému obratu: kotel nestavět, je škodlivý.

Čtěte také

Šéf ČEZu: Přivedení tepla z Dukovan do Brna přijde na „vyšší jednotky miliard korun“

Primátorka Markéta Vaňková z ODS a její stranický kolega a náměstek Robert Kerndl to odůvodňují obavami, že se ve městě zhorší ovzduší. Chtějí, aby se Brnem vlastněná firma SAKO zaměřila víc na recyklaci odpadu a aby magistrát s městskými teplárnami pokročil s přípravou projektu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Oba politici mají taky obavu, že spalovna nebude tak zisková, jak se předpokládá – za dobu fungování kotle je to asi 408 milionů korun – pokud se v Evropě budou emisní povolenky vztahovat i na spalování odpadu.

Dvojice hlavních představitelů města taky odmítá, aby Brno spalovalo odpad z jiných krajů. Nejihomoravské samosprávy přitom s brněnskou spalovnou počítaly hlavně po roce 2030, kdy má dojít k zákazu skládek komunálního odpadu. „Já se jenom ptám, jestli Brno je tady od toho, aby řešilo odpad, který nevznikne na území města, dobře –  jižní Moravy. A fakt jako ať si staví svoje ZEVA (zařízení pro energetické využití odpadu, tedy spalovna; pozn. red.) v Pardubickém kraji nebo na Vysočině nebo kde chtějí,“ prohlásil náměstek Kerndl.

Vysočina: nic jste nám neřekli

Radní kraje Vysočina Pavel Hájek z hnutí STAN je náhlým názorovým obratem Brna překvapený. „Po celou dobu se s odpadem z části kraje Vysočina v projektu počítalo a Brno projevovalo o energeticky využitelný odpad zájem. Máme uzavřené memorandum a jako signatáře memoranda nás Brno o svém záměru ukončit výstavbu nijak neinformovalo, nedošlo k žádnému jednání. Dozvěděli jsme se o tom až minulý týden z médií,“ zlobí se politik.

Ve východní části Vysočiny sice existují záměry na výstavbu zařízení na využití odpadu, ale jde pouze o studie. „Pokud by Brno skutečně od záměru výstavby dalšího kotle ustoupilo, předpokládám zintenzivnění přípravy těchto záměrů, rok 2030 ale momentálně nevidím jako reálný termín spuštění zařízení,“ dodává Hájek.

Skládka|foto:Shutterstock

Potíž by to byla i pro samosprávy v části Zlínského kraje, jak potvrdila náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová z Pirátské strany. Do Brna se už nyní vozí odpad i ze Svitav, tedy z části Pardubického kraje. „My teď do spalovny v Brně dovážíme sedm tisíc tun ročně a nevíme, zda budeme mít kam v budoucnu odpad odvážet,“ řekl starosta Svitav David Šimek z KDU-ČSL.

A rozhodnutí Brna nechápou ani zástupci Olomouckého kraje, jehož část bude taky spádovou oblastí uvnitř zhruba šedesátikilometrové oblasti kolem Brna.

„Nepovažuji to za dobrý nápad, že v Brně se nebude spalovna rozšiřovat a navyšovat její kapacita. Na druhou stranu, co se týče dopadů na náš projekt, ten je minimální, protože my směřujeme k maximální míře recyklace. Až z toho zbytku, co nebudeme recyklovat, budeme vytvářet palivo pro cementárny a teplárny v kraji. Menšinově to mohlo být i do Brna, čili pro nás by bylo lepší, kdyby těch koncovek bylo spíš víc, než míň, ale jinak to na náš projekt nemá vliv. Možná to bude v tomto i pozitivní, protože některé samosprávy by teď mohly preferovat nás,“ prohlásil radní Olomouckého kraje Martin Šmída zvolený v koalici Pirátů a STAN. Projektem myslel chystanou dotřiďovací odpadovou linku v Olomouci.

Jižní Morava nejspíš bude vozit do Rakouska

Zástupci Jihomoravského kraje taky tvrdí, že nerozšíření brněnské spalovny způsobí obcím a městům problémy. „Problém je v tom, že když se výstavba třetího kotle plánovala, tak obce byly dotazované, jestli mají zájem o spolupráci, jestli jsou ochotné vozit odpad do spalovny, na což velká řada obcí odpověděla, že ano. A teď nastala situace, se kterou nikdo nepočítal. Bude téměř nemožné se s tou situací vypořádat a nachystat nějaké zařízení na likvidaci odpadu v souladu s legislativou. To by znamenalo, že se odpady budou vozit k likvidaci i mimo území Jihomoravského kraje a mimo Českou republiku,“ podivil se jihomoravský hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL. V úvahu tedy připadá Rakousko.

S rozšířením spalovny se několik let počítá v městských i krajských plánovacích a strategických dokumentech. Současné dva kotle v Brně spálí až 240 tisíc tun odpadu ročně, třetí by množství zvedl na 350 tisíc tun. Jihomoravský kraj spočítal, že bez třetího kotle zůstane jen na jeho území viset otazník nad 138 tisíci tunami smetí.

„Dva kotle teď zpracují 103 tisíc tun odpadu z Brna a 86 tisíc tun z jižní Moravy. Zbytek se dováží z Olomouckého kraje a Vysočiny. Dalších 200 tisíc tun potenciálně vhodných k energetickému využití končí v těchto třech krajích na skládkách,“ doplňuje opoziční zastupitelka Brna Jana Drápalová ze Zelených, která rozšíření spalovny podporuje.

Kam s ním? Recyklovat, věří ODS

Čtěte také

Recyklace je nákladná a není všespásná. Jde to i bez odpadů a obalů, tvrdí propagátorka Zero waste

Co se tedy bude dít s odpadem po roce 2030, není jisté. Všichni se shodují, že se bude muset vozit „někam jinam“, ale nikdo teď nedokáže říct kam. „Evropská legislativa se na spalování odpadu začíná dívat jinou optikou. Máme se soustředit na to, ať odpady nevznikají. Ať třeba obaly neskončí na skládce, ani v kotli, ale ať je možné je recyklovat. Evropská unie jasně říká, jak se máme dívat na odpad. A to jako na surovinu, kterou je potřeba recyklovat, a ne tak, že by měla vyletět komínem. Svět se prostě mění,“ zdůvodnil změnu svého postoje náměstek primátorky Robert Kerndl.

Na schůzi zastupitelů minulý týden nechali zástupci koalice představit komplexní analýzu rizik, která můžou investici ve spalovně ohrozit. Opozice si vyžádala další podklady. Vadilo jim, že se mají rozhodovat pod tlakem a mají jen omezený čas na pročtení stovky stránek dokumentů, které dostali na stůl večer před jednáním. Koalice slíbila další odpovědi a rozhodnutí odložila o týden – zřejmě i proto, že na první schůzi neměla dostatečné množství hlasů, které by projekt dokázaly ukončit. Stavbu kotle totiž podporují koaliční lidovci a část opozice. Jasný názor podle informací Českého rozhlasu nemají ani někteří členové dalších koaličních stran.

Čtěte také

Recyklace jen oddaluje odvoz plastů na skládku, musíme se chovat střídmě, vyzývá chemik

„Za ten týden jsme dostali podle mě jenom argumenty pro to, aby se projekt realizoval. Všechny podklady, analýzy, výstupy, které k tomu byly zpracovány, ukazují, že realizace je výhodná jak pro Brňany, tak pro společnost SAKO. Jak ekonomicky, tak z pohledu životního prostředí. Z našeho pohledu by bylo nejlepší, kdyby zastupitelstvo nechalo společnost pracovat a nijak do toho nezasahovalo,“ nastínila Drápalová, že představenstvo firmy SAKO už rozhodlo o tom, že se má třetí kotel postavit a smlouva do konce roku podepsat, a nepotřebuje tedy žádné rozhodnutí zastupitelů. To je podle političky nutné jen pro případné zastavení projektu.

Škoda až dvě miliardy, varuje opozice

Brněnští Zelení a hnutí Žít Brno, kteří vychází z doplněných právních i ekonomických analýz taky varují, že pokud se spalovna nerozšíří, vznikne firmě SAKO a městu škoda v hodnotě od 480 milionů korun po 2 miliardy, například na ušlém zisku.

Takové peníze by přitom podle ní SAKO mohlo vydělat stavbou třetího kotle tak, aby mělo peníze na nutnou obnovu dvou stávajících kotlů, kterým skončí životnost po pětadvaceti letech provozu v roce 2035. Nový třetí kotel, který by fungoval od roku 2026, by vydržel do roku 2051 a pomáhal by řešit možné i dlouhodobější výpadky na zastarávajících technologiích. I jejich opravy ročně stojí desítky milionů korun, modernizace by zřejmě taky stála jednotky miliard korun.

Co přesně přivedlo vládnoucí ODS k názorové otočce, zatím nikdo nedovede přesně říct a pouze spekuluje. Primátorka Vaňková i náměstek Kerndl opatrně naznačují, že je zajímalo, zda zakázka není příliš drahá. Původně měl totiž kotel stát 2,3 miliardy korun na rozdíl od 4,6 miliardy, se kterými se do tendru přihlásila jediná firma, Metrostav DIZ. Zástupci městské firmy SAKO to rozporují s tím, že si nechali zpracovat několik posudků na to, zda nabízená cena odpovídá trhu.

Čtěte také

Jedna z největších investic v historii Brna. Zastupitelé schválili financování víceúčelové haly na výstavišti

Opozici se nepozdává ani argument, že projekt třetího kotle je příliš rizikový. Taková rizika podle ní provází všechny velké miliardové projekty. „Zatímco tady tento projekt pro spalovnu je doložen hromadou podkladů, že je ekonomicky i ekologicky přínosný pro město, tak třeba u Arény (víceúčelová hala na výstavišti za až 7 miliard korun, jejíž stavbu Brno zahájilo letos v září a platit ji bude převážně ze svého rozpočtu a úvěru, pozn. red.) jsme žádné takové podklady neměli. U Arény to vše prošlo koalicí a zastupitelstvem bez mrknutí oka. Projekt spalovny je mnohem prověřenější, ale najednou zničehonic ODS otočila a z neznámého důvodu změnila názor,“ diví si opoziční zastupitel Marek Lahoda z Pirátské strany.

Obavy ze škodlivin z komína

Piráti, Zelení i hnutí Žít Brno spolu s lidovci a jejich ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem taky rozporují tvrzení koalice, že se z Brna stane popelnice republiky. „Složili jsme nějaký slib, že budeme jednat ve prospěch občanů města Brna. A já se ptám: je ve prospěch občanů města Brna zatížit životní prostředí? A to životní prostředí se zatíží, k tomu nepotřebujeme žádné analýzy. Vždyť to je přece hrozně jednoduché. Pokud sem přivezeme 132 tisíc tun odpadu, který není z území města Brna ani jižní Moravy, tak logicky to životní prostředí zatížíme. A je úplně jedno, jestli to přivezeme autem nebo vlakem,“ reagoval na úterní schůzi brněnských zastupitelů Robert Kerndl z ODS.

Mluví o zvýšených koncentracích škodlivých látek i oxidu uhličitého a odvolává se na v září zveřejněnou studii ekologické neziskové organizace Arnika o vlivu spaloven odpadu na životní prostředí, jejíž autoři uvádí, že vyvrací mýtus o tom, že emise ze spaloven jsou pod kontrolou. „Toto tvrzení se opírá o měření těch nejnebezpečnějších látek v emisích během pouhých dvou dní v roce. Takto si kontrolu nepředstavujeme,” uvedla jedna z autorek studie Nikola Jelínek.

„Spalování odpadů, i když produkuje energii, která pohání náš moderní, energeticky náročný život, také aktivně přispívá k cyklu změny klimatu. Emise oxidu uhličitého, vzniklého procesem spalování, jsou považovány za jednu z hnacích sil skleníkového efektu, který má vážné důsledky ve formě globálního oteplování a změny klimatu,“ píšou autoři studie v jejím závěru.

Opoziční Zelení i Piráti zastávají jiný názor. „Energetické využití odpadů totiž snižuje emise skleníkových plynů, čímž chrání klima, jak uvádí i Akční plán udržitelné energetiky a klimatu SECAP. Díky teplu a elektřině z odpadu ušetříme CO2 z topení plynem a spalování uhlí. Na skládkách by jinak z odpadu vznikal metan, který je až 90x silnější skleníkový plyn než CO2. A zvýšení emisí jiných znečišťujících látek z třetího kotle je zanedbatelné,“ tvrdí opoziční Marek Lahoda.

Experti z Akademie věd: spalovna není strašák

Čtěte také

Emise CO2 oteplují planetu. Smog ji sice ochlazuje, ale také působí negativně, varují vědci

Český rozhlas požádal o komentář několik expertů, kteří se věnují emisím nebo energetice. Odpověděli dva odborníci z Akademie věd. V první odpovědi se vyjadřovali k dotazu, do jaké míry jsou spalovny v Česku neekologické. „V dnešní době se jedná o zařízení, která nemají prakticky dopady na životní prostředí. Jedná se o zařízení s jedněmi z nejpřísnějších emisních limitů. Historicky byla tato zařízení spojována zejména s emisemi dioxinů, pro které již po dekády platí velmi přísný emisní limit. Spalovny se v současné době na emisích dioxinů podílí jen velmi zanedbatelnou měrou, jak dokazují výsledky emisních bilancí. Například lokální topeniště mají významně větší dopad,“ popsal ředitel Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky Michal Šyc.

„Provoz městské spalovny může v konečném důsledku paradoxně produkovat méně zdravotně rizikových látek, sečteno v celém souhrnu, než spalování daleko menšího množství odpadu, například v lokálních topeništích nebo při nějakém nechtěném požáru na klasické skládce, nebo spalováním odpadu na volném prostranství jako je pálení listí,“ sekunduje mu Michal Vojtíšek, který působí jako profesor na několika českých univerzitách a zabývá se dopady dopravy a dalších technologií na lidské zdraví na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Čtěte také

Požár u Tisové patřil v kraji k největším, hasiči spotřebovali vody jako za celý rok

Požáry skládek můžou být horší než řízené spalování odpadu v technologicky vyspělých kotlích. „Existují studie, které poukazují na ohromnou produkci dioxinů při požárech skládek, které jsou poměrně četné. Pro informaci ze studie a srovnání praxe v ČR vyplývá, že stejné množství dioxinů, jaké vznikne ročně ve čtyřech spalovnách, které spálí cca 700 tisíc tun odpadu, může vzniknout při požáru skládky, kde shoří cca 170 tun odpadu,“ poskytl srovnání Šyc.

Dodává zároveň, že z jedné tuny spáleného odpadu se uvolní asi tuna oxidu uhličitého. „Pokud dojde k zániku skládek, tak s jistotou dojde k násobnému poklesu emisí skleníkových plynů ve spojitosti se směsným komunálním odpadem. Během skládkování se v důsledku rozkladu organického materiálu uvolňuje metan i CO2. Metan je více jak 80x silnější skleníkový plyn než CO2 samotné v dvacetiletém horizontu,“ pokračuje Šyc.

Čtěte také

Šéf brněnských tepláren: Kotel na štěpku ceny znovu sníží, už za dva roky

A připomíná, že se ve spalovně odpad použije k výrobě tepla a energie, čímž dojde k úspoře jiných paliv, třeba zemního plynu. To podle něj velmi zjednodušeně vychází tak, že ze spalování odpadu vznikne jedenkrát až jedenapůlkrát méně fosilního oxidu uhličitého než ze spalování zemního plynu.

Podle Michala Vojtíška nemusí mít lidé obavy z toho, že by rozšíření brněnské spalovny mělo vliv na jejich zdraví. „Myslím si, že laici by se neměli bát zdravotně rizikových látek ze spalovny. Nejvíce budou asi obtěžováni související dopravou. Spalování se jeví jako ekologičtější než skládkování. Pokud se teplo přivede z Jaderné elektrárny Dukovany nebo ze spalování štěpky, tak v tom srovnání je na tom spalovna hůře. Ale emise skleníkových plynů z provozu spalovny jsou pro výrobu tepla menší, než kdyby se spaloval pouze zemní plyn, nebo ještě hůře uhlí,“ pokračuje vědec.

Čtěte také

Pět korun za PET láhev nebo plechovku. Plast a hliník nejsou odpad

Připouští ale, že můžou být i jiné alternativy nakládání s odpadem a připomíná celoevropskou snahu odpad spíš spalovat, než skládkovat, ale taky minimalizovat jeho vznik. „Druhá otázka je, jestli je odpad potřeba vozit do Brna z širšího okolí, anebo jestli obdobná spalovna by měla být postavena někde jinde. Co se týče svozu odpadu, budou místní obyvatelé vystavení hluku, dojde k nějakému zatížení dopravní sítě a je otázka, odkud a jak se bude odpad do Brna dovážet,“ doplnil Vojtíšek.

Podle analýzy, kterou si nechal brněnský magistrát zpracovat, se bude odpad do Brna a třetího kotle dovážet 93 nákladními auty denně. Do doby rozšíření spalovny, což má nastat v roce 2026, by ale v areálu firmy SAKO zřejmě měla fungovat železniční vlečka, která už do areálu vede, je ale nutné zařídit nakládku a vykládku smetí na koleje a z nich. Podle firmy SAKO se s tím ale počítá. Otázkou taky je, zda můžou v blízkosti Brna nebo jinde na jižní Moravě do roku 2030 vzniknout nová zařízení na likvidaci odpadu, což se podle zástupců krajů nejeví reálné.

Aktualizace: Brněnští zastupitelé na mimořádné schůzi 18. října rozhodli o tom, že nerozšíří městskou spalovnu odpadu. V tajném hlasování odsouhlasili, že zruší několik let plánovanou investici. Koaliční lidovci to považují za ekologickou prohru pro Brno, vládnoucí ODS si stojí za tím, že projekt byl příliš drahý a neekologický.