Jedna z největších investic v historii Brna. Zastupitelé schválili financování víceúčelové haly na výstavišti

Z čeho Brno arénu na výstavišti pro třináct tisíc lidí zaplatí? Začněme od menších částek: 200 milionů korun dá Jihomoravský kraj, 300 milionů Národní sportovní agentura, tedy stát. Dnes schválený úvěr činí zhruba 2 miliardy korun, město ho bude splácet 25 let. A na předpokládaných úrocích přeplatí skoro 1,7 miliardy. „To jsou peníze, které prostě odtečou do kanálu. Město tímto rozhodnutím podstupuje obrovské riziko,“ myslí si opoziční zastupitel Marek Lahoda z Pirátské strany.

Zbylé víc než 3 miliardy zaplatí město ze svého, peníze chce získat i z prodeje zbytného majetku, seznam nemovitostí určených k prodeji magistrát připravuje. „To jsme plánovali bez ohledu na tyto investice, nedávala bych to do jedné souvislosti, že k prodeji majetku bude docházet z důvodu financování arény nebo třeba Janáčkova kulturního centra,“ zdůrazňuje primátorka Markéta Vaňková z ODS.

Čtěte také

Brněnští filharmonici předali primátorce otevřený dopis kvůli stále neexistujícímu koncertnímu sálu

 Důležitá čísla pro kontext: na konci loňska mělo Brno dluh 2,5 miliardy korun, ten se několik let předtím postupně snižoval. Na letošek má město rozpočet s výdaji přes 18 miliard korun, z toho skoro třetina má jít na investice. Financování stavby arény je rozložené na několik let, stejně jako plánovaná stavba sálu pro filharmonii za víc než 2 miliardy korun. Podle ODS to rozpočet města nijak neparalyzuje. „Pokud ovšem bude Janáčkovo kulturní centrum stát víc než očekávané 2,4 miliardy korun, bude to problém,“ zdůraznila Vaňková, že dva takto velké projekty bude město stavět souběžně jen v případě, že stavební firmy nenavrhnou příliš vysoký rozpočet.

Hala, kterou (ne)potřebujeme

Financování nakonec schválilo 40 koaličních zastupitelů z ODS, ANO, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a SOCDEM. Opozice z řad Pirátů, Zelených, Žít Brno a SPD se většinou zdržela. Proti hlasovali tři politici: Matěj Hollan z Žít Brno, Jana Drápalová ze Zelených a Tomáš Anderle z SPD. „Infrastruktura v městě Brně není v dobrém stavu a my se tady zavážeme na dalších 25 let platit halu, kterou nutně nepotřebujeme. A na infrastrukturu bude méně peněz a všechno se to bude rozpadat,“ namítl Jiří Kment z SPD.

Čtěte také

Vedení Brna podepsalo smlouvu na stavbu víceúčelové haly na výstavišti. Zázemí v ní najde kultura i hokej

Vedení města naopak tvrdí, že hala je potřebná proto, aby se z Brna nestalo „provinční město“. Proto přišli záměr na schůzi zastupitelů podpořit i zástupci velkých promotérských agentur, které do Česka lákají hudební hvězdy, ale taky členové sportovních asociací, třeba basketbalisté, volejbalisté, házenkáři nebo lidé z oblasti bojových sportů. Ti všichni by mohli v nové aréně najít uplatnění. „Bohužel v posledních letech se víc a víc stává to, že Brno už není lokalitou, kam bychom mohli velké hvězdy umístit. Rádi bychom aby Brno velkou multifunkční arénu mělo. Protože už teď se vymazává z mapy střední Evropy a stalo by se provinčním městečkem,“ prohlásil Robert Porkert z promotérské firmy Live Nation.

Čtěte také

Kde vezme Brno peníze na své miliardové investice? Radní opět zvažují prodej Technologického parku

Pokud stavba haly začne v půlce letních prázdnin, jak si vedení Brna přeje, měla by stavba skončit za dva a půl roku poté. Na stavbu už je vybraná firma, čeká ale na pokyn z magistrátu. A ten přijde až poté, co magistrát získá stanovisko Evropské komise, jestli může financovat stavbu z veřejných peněz. Rozhodnutí má přijít v půlce července. Aréna vznikne u pavilonu Z na brněnském výstavišti. Ředitelství silnic a dálnic poblíž rekonstruuje Bauerovu ulici, odkud se bude k hale najíždět auty na nová parkoviště. Z opačné strany pak dopravní podnik staví novou tramvajovou smyčku. Což jsou další stamilionové náklady, které s výstavbou arény souvisí.

Kdo to bude provozovat?

Otázkou je, kdo bude arénu provozovat. Magistrát opakovaně hledal soukromou firmu, které by halu pronajal a tržní riziko by spadlo na ni. Žádného takového partnera ale město nenašlo, radní to zdůvodňují složitou situací kvůli covidu i válce na Ukrajině. „Po celou dobu výstavby budeme hledat nějakého vhodného provozovatele. Pokud by se nějaký takový subjekt objevil, budeme postupovat tak, abychom mohli provozovatele sehnat od začátku fungování arény,“ dodala primátorka Vaňková.

Pokud se to nepodaří, přichází na řadu plán B: arénu bude provozovat městská firma založená pro účely jejího postavení, tedy Aréna Brno. Zatím je to takřka prázdná schránka, která zatím nemá klíčové zaměstnance, kteří by se starali o pořádání koncertů a sportovních utkání. Pokud chce Brno na otevření sehnat velkou hvězdu, musí začít hledat už teď. „Svého favorita jsem měl, ale na Bruce Springsteena pojedu do Vídně, ten to tedy předběhl. Monitorujeme nicméně zájem velkých hvězd, které čekají, jestli budeme mít halu hotovou,“ řekl radní Petr Kratochvíl z ODS s tím, že nevadí, že zatím tým městské firmy Aréna Brno ještě není kompletní, vznikat má souběžně se stavbou.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Blýská se na lepší časy.‘ Kabáti ve vyprodané O2 areně předvedli velkolepou show

Ale i tento krok opozice kritizuje. „Brno nic takového neumí provozovat, nemá žádné know-how. Ekonomická analýza, kterou si město objednalo, stojí na vodě. Předpokládá, že tam bude na kulturu ročně chodit 360 tisíc lidí a bude se tam dělat obrovské množství koncertů. To není ničím podložené, to si jen tak myslí. Bude to trvale generovat ztrátu,“ tvrdí opoziční zastupitel Matěj Hollan zvolený za Žít Brno a Zelené.

Vládnoucí ODS nesouhlasí s tím, že půjde o „černou díru na peníze“, jak arénu opozice občas označuje. Podle radních začne hala vydělávat zhruba pátý rok od zahájení provozu, než se etabluje na trhu. Konkurovat jí bude pražská O2 aréna s kapacitou pro dvacet tisíc lidí, nebo ostravská Ostravar aréna s podobnu kapacitou jakou má mít ta brněnská. Ale budou to taky zahraniční lokality: zimní stadion v Bratislavě nebo prostory ve Vídni, kde má navíc do sedmi let vzniknout i zbrusu nová aréna velikostí srovnatelná s tou pražskou.