Knihy mají být osahané. Těch, které leží zaprášené na poličkách, je mi líto, připouští knihkupec Ženíšek
„Zajímají mě knížky, které jsou moudré a já se nad těmi moudry většinou usmívám,“ říká knihkupec Michal Ženíšek. V Brně provozoval malé knihkupectví úctyhodných 33 let. S prodejem knih začínal na školní lavici a prodával doslova na ulici. Léta byl spojen i s divadlem Husa na Provázku.
„Prodával jsem hlavně ty knížky, které chtěli zákazníci. ‚To nejde‘ pro mě neexistovalo – co si zákazník přál, to měl,“ vzpomíná knihkupec.
S prodejem knih začínal v roce 1990. „V Brně tehdy bylo 22 knihkupectví na kilometr čtvereční, což nebylo nikde na světě,“ dodává k porevolučnímu trhu Ženíšek. „A všichni měli stejné knížky. Já jsem začal prodávat knížky od soukromých nakladatelů.“
„Jestli jsou knihy v poličkách a práší se na ně, tak je mi jich líto. Knížky mají být osahané a očtené a má být vidět, že neleží jen tak ladem,“ komentuje svůj vztah ke knihám. „Ohnuté rohy i rukou psané poznámky jsou důkazem toho, že s knížkou někdo pracuje.“
Jak se pozná kvalitní kniha? A jakou má Michal Ženíšek na nočním stolku? Jak vnímá elektronické knihy a prodej knih přes internet? Které tituly se ho jako čtenáře hluboce dotkly? Poslechněte si záznam Apetýtu, moderuje Jarka Vykoupilová.
Související
-
Nejstarší americké knihkupectví je v Betlémě
Když Moravští bratři před polovinou 18. století založili v Americe město Betlém, kromě škol včetně té dívčí tam okamžitě založili také knihkupectví.
-
Co o potřebnosti kamenných knihkupectví ukázala koronavirová krize a jak se čtenáři vracejí
Prozrazují majitel velké sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger ml. a majitel malého knihkupectví Vladimír Sekula.
-
V knihkupectví na skotském pobřeží si můžete pronajmout pokoj v patře a zkusit obchod provozovat
„Dnes hrozně pršelo a přišlo jen pár zákazníků. Celý den jsme v obchodě uklízeli a přerovnávali knihy, aby byl připravený na nového majitele. Co se týče provozování...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
