Každá pomoc se hodí. Nedostatek personálu ve zdravotnických zařízeních zajišťují Sestry v záloze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdravotnictví, péče o seniory, lékař, lékařka, doktor, doktorka, senior, seniorka, důchodce, domácí péče o nemocné, domov pro seniory, domov důchodců (ilustrační foto)

Přetíženému zdravotnickému personálu v nemocnicích nebo domovech seniorů se při současné pandemii hodí každá ruka navíc. Pomáhají třeba i vyučené zdravotní sestry, které se ale od svého původního povolání později odklonily. 

Takzvané sestry v záloze teď sdružuje stejnojmenná iniciativa, která je pak pomáhá dostat tam, kde jsou nejvíc potřeba.

„Měla jsem touhu ve zdravotnictví nějak vypomoct, protože jsem slyšela, že je málo zaměstnanců,“ říká Anna Kotvrdová, která do poloviny března trávila pracovní dny na Střední zdravotnické škole v Brně. Po uzavření škol chtěla bývalá zdravotní sestra znalosti z praxe využít i jinde a nabídla své síly Domovu s úsměvem ve Slavkově u Brna.

Čtěte také

„Služeb nebudu mít moc, tak dvě za týden, takže myslím, že bych to měla zvládnout.“ Pro domov byla její nabídka vítanou pomocí, přestože si novou posilu několik týdnů drželi spíš v záloze. „Hodně našich zaměstnankyní má doma malé děti, o které se musí starat, takže se střídají na OČR a jsme rádi, že se nám paní Kotvrdová nabídla,“ přiznává vedoucí sestra Petra Šaňková.

Zdravotních sester, které momentálně působí v jiných oborech, může být v celé republice několik stovek. Využít jejich potenciál se teď snaží projekt Sestry v záloze. Ty, které mají zájem, propojí se zdravotnickými zařízeními, kde je personálu nedostatek. „Zdravotnické zařízení si vykomunikuje s danou sestřičkou, jaké jsou její možnosti. Buď se domluví, nebo nedomluví. Sestřička má vždy právo odmítnout a nemusí udávat žádné důvody,“ vysvětluje jedna z autorek a bývalá kardiologická sestra Renata Dubcová.

Ze zálohy už se přihlásilo přes 700 sester, přestože mnohé z nich nepůsobily ve zdravotnictví dlouhá léta, nejistota se podle Dubcové velmi brzy rozplynula. „V momentě, kdy se dostanete do provozu, tak zjistíte, že to tam někde je. Jak to člověk nepoužívá, tak má pocit, že to člověk zapomněl. Ale je to jako jízda na kole,“ dodává s úsměvem Renata Dubcová.

autor: hf
Spustit audio

Související