Jsou to krásná technická díla, shodují se členové ze Spolku pohraniční historie. Objevte řopíky na Znojemsku!
Spolek pohraniční historie z Vratěnína pečuje o objekty prvorepublikového vojenského opevnění, kterými je příhraničí doslova poseto. Proto se vypravíme spolu s Jaroslavem Škrdlou a Danielem Spišákem na Znojemsko, kde navštívíme železobetonové vojenské bunkry z 30. let.
„Jenom diamant dokáže uříznout kus bunkru,“ vystihuje s nadsázkou kvalitní stavbu i materiál prvorepublikových objektů lehkého opevnění, tzv. řopíků, Jaroslav Škrdla ze Spolku pohraniční historie Vratěnín na Znojemsku. Jeho kolega Daniel Spišák vzápětí dodává: „Jsou to mimořádně krásná technická díla.“
Řopíky jsou součástí obranné linie našich hranic, která byla vybudována koncem 30. let, kdy se Evropa začala cítit ohrožena nacistickým Německem. Výstavbu tehdy rekordně rychle zvládla plzeňská firma. „V porovnání s dneškem měli tehdy k dispozici nákladní auto, povoz s koňmi a míchačku. Zbytek byla ruční práce. Jeden bunkr kompletně postavili za 62 dní, to je fascinující,“ popisuje rychlost a kvalitu práce Daniel Spišák.
Když Němci zabrali pohraničí, propadlo se opevnění do německého vnitrozemí. V roce 1955 pak prošly bunkry renovací a sloužily Československé lidové armádě jako obranné prvky proti západu. Pozůstatky nachází Škrdla se Spišákem dodnes. „Když kolem bunkru sekáme trávu, tak se nám stává, že se nám sekačka zaplete do kousku ostnatého drátu. Jsou to zbytky železné opony.“
Po sametové revoluci se na bunkry zapomnělo, ale nyní se řada nadšenců, včetně Spolku pohraniční historie, snaží o jejich obnovu. „Hodně lidí ještě dnes vůbec neví, že tyto bunkry vznikly za první republiky, spíš je mají spojeny s komunistickým režimem. My se jim snažíme moderní historii přiblížit bez růžových i černých brýlí,“ říká Jaroslav Šrdla. Nápad s koupí bunkru dostal syn Daniela Spišáka a vybírali ho už s vidinou minimuzea. Nebylo ale lehké bunkr v terénu najít. „Nebyl vůbec vidět! Prvotní úkol byl vysvobodit ho ze zajetí přírody,“ smějí se členové SPH.
Dnes si mohou návštěvníci minimuzea prohlédnout část expozice věnované první republice a druhou část zaměřenou na působení ČSLA po roce 1955. V plánu je naučná stezka, která by propojila řopík Spolku pohraniční historie s dalšími bunkry v okolí.
Co vlastně znamená název řopík? Kde vojáci spali a kam chodili na toaletu? A našli byste v bunkru periskop? Poslechněte si Apetýt věnovaný vojenské historii.
Související
-
Jak se opevňovalo Československo, stavěly řopíky a obsazovalo pohraničí. Sudety ve stínu Mnichova
Ve 30. letech se v pohraničí začala stavět obdoba Maginotovy linie, pevnostní opevnění. Některé pozemky armáda vykupovala od majitelů, ty menší zabírala bez dohody.
-
Jsme přesyceni pohodlím, říká architekt Jan Tyrpekl. Jeho odpovědí je dům na stromě
Jan Tyrpekl vytvořil dům-hnízdo, útulnu na betonovém bunkru a tree-house schovaný mezi stromy. Malé stavbičky vzbudily velký zájem. Proč lidi baví a zajímají?
-
Exkluzivně v tvrzi Adam. Podzemní armádní sklad je přísně střežený už 60 let
Lesy nedaleko Mladkova na Orlickoústecku ukrývají jedno tajemstvími obestřené místo - dělostřeleckou tvrz Adam. Prvorepublikovou pevnost totiž stále využívá armáda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
