Jsme zlákáni vidinou výhodné nabídky a neuvažujeme racionálně. O plýtvání potravin s Leou Kubíčkovou z Mendelovy univerzity
Plýtvání potravinami na jedné straně, na straně druhé fakt, že každý devátý člověk trpí podvýživou. I kvůli rostoucímu počtu obyvatel na planetě je nutné pokusit se množství vyhazovaného jídla snížit, varuje OSN.
Plýtvání potravinami chce řešit i Evropská unie, chybí ovšem přesná data. Přispět k jejich získání chce Mendelova univerzita výzkumem, který by měl říct, jak moc a čím plýtvají Češi. Podrobnosti prozradila vedoucí výzkumu Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu.
Co říkají celosvětová čísla o plýtvání potravinami?
Je poměrně obtížné se dostat k přesným číslům, nicméně existují statistiky a odhady. Plýtvání potravinami se liší, pokud budeme hovořit o Evropě, vyspělých zemích, Severní Americe nebo o zemích afrických a asijských. V Evropě, tedy i v České republice, plýtvá nejvíce koncový uživatel. V Africe nebo Asii k tomu dochází v jiných článcích potravinového řetězce. Ale i v globálním měřítku plýtvá nejvíce koncový spotřebitel, potom maloobchod a velkoobchod.
Dá se říct, které potraviny jsou nejčastěji vyhazovány?
Určitá sezónnost ve struktuře komunálního odpadu je. Studie, se kterými jsem se setkala, poukazují na to, že to je například shnilé či zkažené ovoce.
Abychom zjistili, jak to ve skutečnosti je, jaké je procento jednotlivých druhů vyplýtvaných potravin, tak jsme v rámci výzkumného týmu rozdali do sta domácností podrobné deníky, kam dotazovaní po dobu jednoho měsíce zaznamenávali a vážili jednotlivé složky potravinového odpadu.
Co bychom nemuseli vyhazovat, ale vyhazujeme? Kolik kilogramů odpadu vyprodukuje za měsíc pětičlenná rodina? A co čísla Evropské unie, která deklarují, že jeden člověk vyplýtvá 6,3 kilogramu potravin za měsíc? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
