Jízda králů jako moravský unikát

20. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tradiční Jízda králů ve Vlčnově

Konec května, to je období, ve kterém jaro pomalu předává žezlo létu, je odedávna spjato s letničními zvyky. Patří k nim například královničky nebo jízdy králů. Na druhé jmenované se v pořadu Na pěknú notečku zaměříme.

Takzvané královské obyčeje byly v minulosti rozšířeny téměř po celé Evropě. Nejstarší záznamy jsou ze Slovenska z roku 1585. U jižních Slovanů je však volba letničního krále doložena již z roku 1272. Původní funkce, která dnes již zcela vymizela, bylo zajištění prosperity.

Proces zanikání na kterém se podílela řada církevních i úředních zákazů, společně s přeměnou z tradičního výročního obyčeje v příležitostnou lidovou slavnost byl nevyhnutelný. V 19. století tyto zvyky téměř vymizely. V určitých oblastech byly obnoveny také díky úsilí národopisných  pracovníků, a to hlavně v souvislosti s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1985 (královničky na Brněnsku).

Dosud živé zvyky

Jízdy králů se objevovaly sporadicky na Kyjovsku, Strážnicku, Uherskobrodsku, Uherskohradišťsku, ale také v odlišné podobě v Čechách. Do poloviny 30. let 20. století se jízda králů konala pravidelně snad v každé větší obci na malém území jihovýchodní Moravy. Tento zvyk byl natolik živý, že jej lidé pokládali za přirozenou součást svatodušního období, bez dnešní okázalosti.

Čtěte také

V současné době se jízda králů jezdí už jen v několika málo lokalitách. V evropském kontextu se žádná adekvátní obdoba obřadu jízdy králů nevyskytuje, a proto můžeme hovořit o výjimečnosti a významu tohoto zvyku jako jedinečného svědectví žijící kulturní tradice.

Historie tohoto obyčeje je opředena mnoha legendami. Nejznámější je jistě ta o uprchlém Matyáši Korvínovi, který v ženských šatech obelhal pronásledovatele. I lidoví králové mají ženský kroj a také růži v ústech, aby se neprozradili. Nejen tyto skutečnosti způsobily, že se v roce 2011 stala jízda králů součástí seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.  

autor: Marie Hvozdecká | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová