„Je to takový hornatý tanec, ale krásný.“ Zájemci o lidové tance se sešli v Uherském Brodě
V dalším díle rozhlasového cyklu Slovácký rok si nazujeme krpce a cvičky a vyrazíme za muzikou. Tance z vlastního regionu se většinou učíme buď v souboru, nebo na večerech u cimbálu.
Populární jsou ale mezi lidmi také organizované výuky. Pravidelný každoroční seminář Učíme se lidové tance začal minulý týden v Uherském Brodě. Účastníci se učí kroky ze Strážnice, Kunovic nebo Moravských Kopanic.
„Je to jiný tanec, než tancujeme u nás na Dolňácku, je takový tvrdší, hornatý, ale je krásný.“
Celkem 23 tanečníků nalákala na úvodní lekci tanců z Moravských Kopanic folkloristka a organizátorka kurzů Jitka Bartošová. Kurzy jsou po osmé a při žádném z ročníků nechyběly právě tance z Moravských Kopanic. „Já si myslím, že tady na Uherskobrodsku je taková tajemná krajina a taky tanec oproti těm ostatním sedlckým vypadá trošku jinak, a že díky tomu je zájem.“
Marie a Jan Rapantovi, manželé ze Starého Hrozenkova vedou dlouhá léta tamní soubor Kopaničár, často je však zvou soubory z blízkého i dalekého okolí, aby se točené a čardáše z Moravských kopanic naučili.
„Mě překvapilo třeba to špatné držení, že měli držení jako straňácké. U nás je to trošku jiné. Dále třeba poskakování, zvedání kolen. Když vzpomínám na staré Kopaničáře, tak každý byl osobnost. A každý ten tanečník to ukazoval jinak,“ vysvětluje Marie Rapantová a dodává: „my to děláme rádi, protože chceme, aby se to lidé naučili tak, jak to má vypadat.“
Kurzy v Uherském brodě jsou jednou z mála příležitostí, jak se lidové tance naučit přímo od místních. Další lekce jsou ale například také v srpnu v nedalekých Kunovicích.
Související
-
Urbanovi z Malé Vrbky tkají na stejném stavu od 19. století. Řemeslo si předávají po generacích
V květnu se pomalu rozjíždí folklorní festivalová sezóna. Do tepla se lidé vybavují lehčími plátěnými variantami krojů a někteří přidají na krk tkanou koštovačku na víno.
-
Ve Veselí nad Moravou se uskutečnila přehlídka regionálních zpěváčků Děti a píseň Slovácka
Veselí nad Moravou se změnilo v Mekku lidových písní ze Slovácka. Porotci včera hledali nejlepší dětské zpěváky od Podluží k Uherskobrodsku.
-
„Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka.“ Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén
Nejstarší národopisný festival v České republice – kyjovský Slovácký rok – sice bude až v srpnu, na vlnách Českého rozhlasu Brno ale už odstartoval stejnojmenný cyklus.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
