Urbanovi z Malé Vrbky tkají na stejném stavu od 19. století. Reklamu prý nepotřebují, lidé si je hledají sami

Otec a syn Urbanovi z Malé Vrbky
Otec a syn Urbanovi z Malé Vrbky

V květnu už se pomalu rozjíždí folklorní festivalová sezóna. Do tepla se lidé vybavují lehčími plátěnými variantami krojů a někteří přidají na krk tkanou koštovačku na víno.

Miroslav Urban začal tkát v 17 letech

Na Slovácku je už jen několik tkalců, kteří koštovačky a další krojované součástky vyrábějí. Urbanovi z Malé Vrbky na Horňácku si toto řemeslo předávají po generacích. Na stavu z poloviny 19. století tak tkají otec i syn Urbanovi.

„Taťka začínal tkát, když mu bylo 17 roků, zřídil si tady dílnu, ta je tady na jednom místě celé roky, v původním stavu. Tkalcovský stav je z roku 1854,“ říká Mirek Urban, který po otci řemeslo přebírá a učí se tkát jednoduché vzory. Než získá ten správný grif, tak to prý ještě chvíli potrvá.

Tradiční horňácký vzor

„Na naše horňácké kroje to je plátno na košile, na traslavice, na rubáče, opléčka na rubáče se tkají, zástěry k mužskému kroji,“ odpovídá Miroslav Urban starší na dotaz, co všechno se dá utkat jako součástka ke kroji.

Rodinná historie

„Můj děda dělával plátno a tady ten stav z roku 1854 si vzal od svého strýce, jak umřel… jmenoval se Josef Sýkora. A potom jsem se tomu teda začal věnovat já. Vystudoval jsem školu uměleckých řemesel v Praze, a když mi bylo 17 let, tak jsem se tomu začal věnovat a už teda je to 40 let, co se tomu věnuju,“ shrnuje rodinnou historii Miroslav Urban, který tedy slaví takové svoje malé kulaté výročí.

Mirek Urban u tkalcovského stavu z poloviny 19. století

Řemeslo postupně předává svým třem synům. „Naučili se to, ale zatím se tomu naplno nevěnují, tak možná časem.“

Na jeden vzor si tkalci Urbanovi musí zapamatovat až 27 číslic v řadě. Na trzích ani na internetu ale jejich práci nenajdete. Reklamu prý zatím nepotřebují, lidé si je hledají sami.